V den pádu Berlínské zdi se nad Španělskem točí zvláštní bouře a malý chlapec slyší v domě přes ulici hluk souboje a jde se do obydlí sousedů podívat. Tam spatří muže s krvavým nožem stojícím nad mrtvou manželkou. Chlapec v panice prchá a venku na ulici ho přejede auto. Po mnoha letech přichází identická bouře a Vera Roy najde ve svém domě starou kameru a televizor. Když si chce se svým manželem pustit staré nahrávky, ještě netuší, že působení nevyzpytatelného přírodního jevu jí několikrát změní život takovým způsobem, jaký si do té chvíle nedokázala ani představit.
Slušný thriller na téma cestování v čase, kdy úvodní zápletka nedává moc smysl, ale film dokáže příjemně napínat, prakticky po celou dobu, přestože je občas až zbytečně překombinovaný.
Třetí film Oriola Paula a dávám mu zatím nejméně a to skvělých 80%, budu se muset podívat na zbytek jeho režijního díla. Filmy o efektu motýlích křídel mě vždy baví a i když jsem viděl i lepší, toto je také paráda s hustou atmosférou. Závěr by mohl být lepší a trošku méně předvídatelný, ale i tak jsem si film hodně užil.
Když Nico poprvé vstoupí do sousedova domu, uvidíte ventilátor klimatizace. Tento typ klimatizace v té době ještě nebyl vynalezen.
Děj filmu se odehrává mezi lety 1989 a 2014, ale na zdi je kalendář ze srpna 2017, kdy Vera přijíždí do svého domnělého domu v nové časové linii.
Během scény, kdy se David probírá svými starými věcmi, otevře knihu Vyšetřování od Stanislava Lema. Lem, který obvykle píše sci-fi romány, se v tomto románu zaměřil na vyšetřování vraždy, kde jsou pohřešovaná a možná i vzkříšená těla, což svým způsobem souvisí s tímto filmem. Právě v tu chvíli mu z knihy vypadne obrázek Ursuly, další postavy z filmu, což by byla zajímavá souvislost s Ursulou K. Le Guinovou, další známou spisovatelkou science fiction přibližně ze stejné doby jako Lem.