Recenze filmu Zvuk metalu

Komentáře a recenze 13

Brenan88

47 170 bodů •28. 12. 2020

8.5

The Sound of Metal řadím mezi jeden z nejlepších filmů roku 2019. Hodně se za to zapříčinil Riz Ahmed, který předvedl úžasný výkon a já věřím, že do budoucnosti o něm ještě hodně uslyšíme. Ztvárnil svou roli tak uvěřitelně, že se s ním okamžitě ztotožníte. Tomu taky dopomáhá to všudy přítomné ticho. Hodně intenzivní zážitek.

Chrustyn

43 674 bodů •26. 1. 2021

8

Po zvukové stránce, výborně zpracovaný film, pojednávající o hudebníkovi, který se vypořádá se ztrátou sluchu. Riz Ahmed skvělý, režie na debut překvapivě vyspělá a jediné co trochu škodí je přílišná délka, která silný příběh až zbytečně natahuje.

Pete69

32 609 bodů •31. 12. 2023

8

Krásný vyklidněný film o ztrátě sluchu. Klid samozřejmě dodávají scény bez zvuku, které prohlubují zážitek ze snímku. Moc mě překvapil Riz Ahmed, který předvedl skvělý výkon a svým klidem přidal další level klidu. Skvělá režie a jednoduché zpracování, které přidává na lidskosti a uvěřitelnosti. Moc dobrá práce.

xxmartinxx

22 532 bodů •25. 4. 2021

8

Herci a herectví jsou to úplně poslední, co mě na filmech zajímá, ale při obvyklém vystupování Rize Ahmeda mě jeho manýrismus zde opravdu překvapil - technicky rozhodně velmi precizní a obdivuhodný výkon, který nepůsobí jako exhibice. Pokud mu vynese Oscara, budu mu to přát. Zároveň jsem ale já pořád já, takže sledovat dvouhodinový film, na němž není zajímavého nic moc víc než jednoho hereckého výkonu, není můj šálek. Taky nevím, co si přesně myslím o tom, jak málo toho o protagonistovi vlastně vím přesto, kolik času s ním strávím, a jak ideálně celý proces jeho proměny v důsledku proběhne. Celé je to trochu moc čisté a přímočaré. Vlastně nevím moc, jak to ohodnotit - jde o ten případ, kdy tři mi přijdou málo a čtyři moc. Ale když všichni dávají čtyři, tak dám taky čtyři, no.

kunafix

20 062 bodů •15. 8. 2022

8

Ale ono to vůbec není o metalu! Mě to nevadí (a dokonce to spíš vítám), ale už vidím ty davy metalistů, kteří od toho čekali nějakej hardcore odvaz a dostali hluché drama, chachá. Mě to teda překvapilo a jsem tím docela nadšenej. Za prvé skvělý herecký výkon Riz Ahmeda, o kterém jsem si myslel, že to je nějakej pákistánskej sráč, ale je to fakt v pohodě týpek (a to bubnování asi neumí jenom kvůli roli). Jinak film je dobré vidět a je dobré vědět, na co se připravit, kdyby se vám to jednou stalo. Ty utlumené zvuky imitující nedoslýhluchost, pozdvihují film minimálně o jeden level. Možná proto to má ten zavádějící "metal" v názvu - že ty zvuky s implantátem zní tak "kovově". Mám dojem, že až uvidím jinej film o hluchotě, třeba V rytmu srdce, bude to oproti tomuhle jenom patetická sračka.

filmfanouch6

12 644 bodů •26. 12. 2020

8

Pro bubeníka v kapele neexistuje moc větších problémů, než když přijde na to, že pomalu začíná přicházet o sluch, což mu pochopitelně značně zkomplikuje život. O tom pojednává právě režijní debut scenáristy Dariuse Mardera (spoluscenáristy snímku Za borovicovým hájem), který se chystal od roku 2016 a během té doby do roku 2019 stihl v hlavní roli Matthiase Schoenaertse nahradit Riz Ahmed. Herec, který na sebe výrazně upozornil v Slídilovi a následně se dočkal též výrazných rolí v Jasonu Bourneovi, Rogue One nebo Venomovi. Právě po nich se ale Riz Ahmed opět chopil komorní úlohy a předvedl výkon, který ho definitivně vystřelí do širokého hledačku, dostal za něj spoustu ocenění a bude minimálně pokukovat po Oscarovi. A to zcela právem. Sound of Metal je zvukově, obrazově i emocionálně podmanivá záležitost, která hodně funguje právě i díky Ahmedově výkonu. Ten se kvůli filmu naučil hrát na bubny a používat znakovou řeč a skutečně předvádí herecký výkon, který snad skutečně definitivně dosud relativně přehlíženému herci zařídí pořádné nakopnutí kariéry. Do role bývalého feťáka, kterého čeká další tragická fáze jeho života se naprosto ponořil, předvádí emocionálně vyhrocené momenty na plno a jeho výkon dělá charakter Rubena Stonea ještě zajímavějším, než je. Krom všech svých problémů se navíc Ruben musí vyrovnat s komplikovaným vztahem, který udržuje se zpěvačkou své kapely Lou v podání Olivie Cooke. Právě romantický vztah mezi Rubenem a Lou možná obsahuje nejslabší úlomky scénáře, což ovšem nutně není vina právě Cooke. Ta je ve své roli fajn a dokáže celkem držet tempo s Ahmedem. Jenomže vývoj jejich vztahu jde dost možná už příliš brzo odhadnout a do jisté míry to celé ne tak úplně funguje, protože je od začátku jasné, že tento vztah má své mouchy. V tomhle ohledu je ale následně velmi zajímavé podívat se jejich vztah z trochu jiného úhlu. Náhle zjištění, že Ruben brzy přijde o sluch totiž pro oba odstartuje novou kapitolu. Kapitolu poznání a kapitolu uvědomění si svých priorit. Na samotné řešení vztahu tu navíc v zásadě čas není, protože se tu především řeší příchod hluchoty. Výrazně zajímavější postavou je ale Joe v podání Paula Raciho. Právě Raci se ve svých 72 let dočkává dost možná konečně průlomové role a stejně jako Ahmed je své roli prostě fenomenální. Joe, veterán z Vietnamu, který zde přišel o sluch uvádí Rubena do světa ticha. Pro Raciho jde do velké míry o osobní záležitost, protože on sám byl slyšícím dítětem, kterého vychovávali hluchoněmí rodiče a díky tomu do celé role tak nějak sedí. I Joe má ovšem jako Ruben své démony (v Joeově případě jde o alkohol) a je poté velmi úsměvné sledovat paralely mezi těmito dvěma nejvýraznějšími postavami filmu. Postava Joea je jako mentor a průvodce světem hluchých a neslyšících fenomenální a Raci dokazuje, že skutečně není nikdy pozdě na průlomovou roli. U Sound of Metal se jinak samo sebou tak nějaká čeká ta nejlepší práce se zvukem. A v tomhle ohledu film skutečně nezklamal! Díky fenomenálním zvukovým efektům naprosto funguje autentický pocit z Rubenova zhoršujícího se stavu v oblasti slyšení. Všechno to pískání v uších, hučení a odhlučnění naprosto bravurně funguje v oblasti, kdy se má divák co nejvíce vcítit do utrpení hlavního hrdiny. Na první pohled malý nezávislý film jde tak v jistém ohledu brát jako velký příběh v tom ohledu, že člověk přichází o sluch. O jeden z pěti základních lidských smyslů. Momenty, kdy společně s Rubenem ´´neslyšíme nic víc´´ než pouhé ticho nás ještě více pomáhají vcítit se do nepříjemné situace tohoto hudebníka. Táhlé záběry fungují, kameraman Daniël Bouquet si u toho dokázal pohlídat vizuální stránku a proto nejde k Sound of Metal přistoupit jinak než jako k velmi dobře odvedenému nezávislému komornímu dramatu. Sound of Metal je ideální ukázka neskutečně kreativní indie filmařiny, která je ale skrz své podání, emocionální sílu a neskutečně cílevědomé výkony prostě strhující. Má velmi pomalé tempo, které možná chvílemi tápe až moc, jinak i ale právě pomalé tempo slouží k ještě většímu procítění tohohle emocemi nabitého bijáku, který má srdce na pravém místě. Film, který je ve své maličkosti zároveň neskutečně epický a jednoduše strhující.

HonzysKISS

4 041 bodů •15. 6. 2022

6

Jako film o ztrátě sluchu je to výborný, ale metal s tím nemá nic společného. Sice jsem viděl vážně skvěle natočený počin, jenomže byl jsem zklamaný z nemetalového snímku. Doslova ani žádné známky o hudbě, kromě v prvních dvaceti minutách. 70/100

slord

3 842 bodů •26. 12. 2020

8

Film o bubeníkovi, ktorý sa musí naučiť žiť so svojim hendikepom. Riz Ahmed sa do role zažral a jeho výkon bol skvelý. Spracované je to celkom dobre, aj keď čosi ešte tomu chýbalo, aby som z toho mal plnohodnotný zážitok. 7,5/10

Vurhor

2 021 bodů •13. 1. 2021

8.5

Byl bys raději hluchý, nebo slepý? To byla otázka, kterou jsem občas některým svým kámošům položil. Valná většina z nich řekla, že by byli raději hluchými, přičemž častý argument pro to byl ten, že se ztrátou zraku se člověku zpřetrhá pouto s realitou a světem. Existence filmu Sound of Metal je ale velice silným protiargumentem, který ukazuje, že ztráta sluchu vás od světa a reality může rozdělit snad ještě hůře. Film velice mrazivě zobrazuje trápení muže, který si musí zvyknout na svou náhlou a nečekanou hluchotu. Je tudíž vcelku ironické, že jeden z nejsilnějších aspektů filmu, ve kterém Riz Ahmed hrál zatím svou nejlepší roli, je právě zvuková stopa. Ta totiž průběžně přeskakuje z klasické filmové stopy, kterou slyšíme v každém druhém filmu, ke stopě... hluché. Prázdné. Jako kdyby vám všechno na světě znělo tak, že máte potopenou hlavu ve vodě. Sound of Metal proto svými slovy šetří. Spoléhá především na zobrazování oné nové reality, se kterou se hlavní postava musí vypořádat. Film tak hrozivě ilustruje náhlou a neviditelnou propsat mezi hlavním hrdinou a celým světem, kterého je sice stále ještě součástí, ale zároveň jakoby nebyl. Výsledkem je tak velice silné komorní drama s dobrou atmosférou a hereckými výkony, ze kterého mrazí v zádech.