Ďábel má v oku ječné zrno, způsobené nevinností dcery vikáře. Aby se ho zbavil, posílá z pekla Dona Juana, aby svedl dvacetiletou Britt-Marii, připravil ji o panenství a o víru v lásku. Ona mu ale dokáže odolat a situace se dokonce obrátí, když se do ní Don Juan zamiluje. Skutečnost, že poprvé v životě cítí lásku, ho v jejích očích činí ještě méně atraktivním a Don Juan se vrací do pekla.
Bergmanovy komedie jsou většinou dost ulítlé a i tahle měla své světlé momenty (jakož i nejrůznější narážky), ale přesto se mi více líbilo A co všechny ty ženy.
Možná to chtělo peprnější postavy - zvlášť prokreslenější postavu Dona Juana. Pokud by tomu tak bylo, film by byl dellší a celé by to působilo hutněji a okořeněně. Takto mne to nechávalo poměrně chladným. Přesto pár dialogů bylo dobrých, divadelní pojetí bylo též fajn.