Články o Parazit

Tak přece se někomu líbí. Pokračování Jokera, jež režisér Todd Phillips pokřtil neatraktivním názvem Folie à Deux, jako kdyby vzniklo hlavně proto, aby se všem v Hollywoodu i v kinosálech ukázal prostředníček. Muzikálově laděný, buřičský, vězeňský a soudní mišmaš s Joaquinem Phoenixem a Lady Gaga, který si na sebe v kinech zdaleka nevydělal, právě z toho důvodu imponuje kultovnímu režisérovi Quentinu Tarantinovi. Ten Jokera v podcastu Breta Eastona Ellise opěvoval jako „fuck you“ všem a od autora, jenž se sám chová jako gothamský rebel.

Celý svět už dost dlouhou dobu s napětím čeká na nový anglicky mluvený film režiséra Parazita (Gisaengchung), jihokorejského mistra Bonga Joon Ho, s názvem Mickey 17. Premiéra se však již před nějakou dobou přesunula na prokletý leden, tedy zcela mimo sezónu premiér usilujících o filmové ceny. Podle všeho bylo také vynaloženo nulové úsilí, aby se snímek protlačil do Cannes, kde Bong s Parazitem v roce 2019 vyhrál ještě před jeho opanováním Oscarů. To vše indikuje, že studioví hlavouni jsou s výsledkem velmi, ale opravdu velmi nespokojení a mají nulovou důvěru v jeho potenciál u zkušeného publika (a nejspíš jakéhokoliv publika). Budete jim věřit? Ti z nás, kteří nevzdávají naději, si čekání do ledna mohou zkrátit trailerem, který byl uveden jen pár dnů po režisérových 55. narozeninách.

Stále ještě s jistotou nevíme, jestli bylo vítězství Parazita na Oscarech historickým zlomem, nebo jedinečnou výjimkou. Snad poprvé během posledních dvou dekád jsme však při udílení těchto sošek cítili, že se děje něco kulturně zásadního. Americká filmová akademie většinou odsouvá neanglicky mluvící tituly do kategorie cizojazyčný film, když tedy korejský režisér uzmul hlavní sošky večera, mnozí cítili, že jde o seismický otřes statem quo. Bong Joon-ho (jehož píšeme podle anglické transkripce, přičemž v tuzemském prostředí se můžete setkat i s přepisem jeho jména do tvarů Džun-ho Pong nebo Pong Čun-ho) dnes slaví 55. narozeniny, což je skvělá příležitost si chronologicky připomenout jeho pět nejlepších filmů.

Do kin dorazila Občanská válka (Civil War), před týdnem se objevil Club Zero, ještě dříve třeba Těžký rok. Oscara za scénář nedávno získala Americká fikce, hned čtyři sošky si odnesli i Chudáčci. Tyto stylisticky i tematicky odlišné filmy mají jedno společné: sázejí na prvky satiry, díky nimž poutavě rozkrývají problémy současné globální společnosti. Popularita tohoto způsobu vyjadřování ukazuje, že umělci ke kritice poměrů sahají často a rádi.

V Las Vegas jako každoročně probíhá CinemaCon, což mimo jiné znamená příliv zpráv o promítaných trailerech či klipech z očekávaných filmů, potažmo i rozhovorů s přítomnými tvůrci. Možná nejvíc pozornosti si zatím uzmula dlouho připravovaná sci-fi Mickey 17, kterou natočil režisér Parazita (Parasite) Bong Joon-ho. V té Robert Pattinson (The Batman) coby postradatelný kolonista opakovaně umírá při riskantních vesmírných misích a futuristická kopírka lidského těla jej přivádí zpět i se zkušenostmi minulých „výrobních čísel“. Film odsunutý na leden 2025 má být spojením drahého hollywoodského blockbusteru a režisérovy autorské filosofie, již z rodné Jižní Koreje přenesl až na oscarové pódium, kde mu zásluhou Parazita roku 2020 tleskali i poražení Tarantino se Scorsesem.

Netflix se loni spřáhl s renomovanou společností A24 a doručil jeden ze svých nejlépe přijatých seriálů. Satirická intenzivní dramedie Ve při (Beef) s obsazením vedeným původem asijskými herci sbírá jedno ocenění za druhým a po víkendovém ceremoniálu Spirit Awards se špitá o hodně zajímavé druhé sérii. Showrunner Sung-Jin Lee, jenž se podílel také na seriálu FX Network Dave, by rád věnoval pozornost hned dvěma znesvářeným párům. A na palubu chce dostat například Anne Hathaway či Jakea Gyllenhaala.

Na seznamu filmů, které nepotřebují remaky, bychom nejspíš Americké psycho (American Psycho) ani nenašli, protože by nikoho nenapadlo, že je nutné ho tam vůbec umisťovat a upozorňovat na něco tak samozřejmého. Přesto se šušká o tom, že studio Lionsgate chystá remake snímku, jehož prospekt na pokračování už producenti jednou sami zhatili svou nenažraností, když uspěchaně uvedli falešný druhý díl. Nyní již ikonická antikapitalistická satira se sadistickým byznys casual vrahem s tváří Christiana Bala ale nejspíš nebude mít pokoj.

Jedno z největších filmových studií světa provádí kroky, jež by z kvalitativního hlediska mohly vyústit v obohacení distribuční nabídky kin. Přední hlavouni Warner Bros. Michael De Luca a Pam Abdy v lednu domlouvali strategické partnerství s Tomem Cruisem, které v případě vysněného scénáře možná zahrne i pokračování úspěšné sci-fi Na hraně zítřka (Edge of Tomorrow). Sám Cruise má však po letité sérii blockbusterů zájem znovu pracovat s autorskými režiséry jako Paul Thomas Anderson, do nichž hodlají Warneři rovněž investovat stamilionové částky. Pod křídly tradiční společnosti, která se před dvěma lety sloučila do konglomerátu Warner Bros. Discovery, by tak teoreticky mohl skončit poslední film Quentina Tarantina The Movie Critic, do něhož chce ikonický tvůrce obsadit i Toma Cruise.

Je to možná nejžhavější filmové téma posledních týdnů, k němuž se vyjádřilo mnoho celebrit a nakonec ho musela uvádět na pravou míru také osoba, již se proti její vůli týká. Margot Robbie byla hlavní tváří loňského megahitu Barbie, který v lednu sice sklidil osm oscarových nominací včetně té na nejlepší film roku, avšak Robbie i režisérka Greta Gerwig ve svých kategoriích ostrouhaly. Herečka přesto vyjádřila radost ze zbylých nominací a projevila týmového ducha, jenž je pro mnoho tvůrců spolu s kvalitou jejich výrobku důležitější než hmotné ceny. Kde je ale pravda? Opravdu hercům a herečkám na zlatých soškách s výrobní cenou kolem tisícovky dolarů (23 430 Kč) zas tak nesejde?

Jižní Korea není pouze domovem filmového Parazita (Parasite) a seriálové Hry na oliheň (Squid Game). Každoročně tam na zápraží Kimových raket vzniká kupa béčkových postapokalyptických experimentů s celkem nuznými triky, zato s neskrývaným elánem a vůlí předčit šílenost hollywoodských béček. Lovci z konce světa (Badland Hunters), kteří momentálně dominují Netflixu, jsou tamní esenciální žánrovkou. Ničivé zemětřesení, které by jinde vystačilo na atraktivní katastrofický děj, je pouhou záminkou k dystopickému vyprávění o šíleném doktorovi, nehumánních pokusech a hrstce odvážných hrdinů, jejichž vůdce se okamžitě řadí k nejtvrdším a také nejležérnějším akčním mlátičkám.