Snímek pojednává o mladém člověku v šedesátých letech. Klasické mezigenerační téma, na které lze natočit film v jakékoliv době. Ve filmu hrají neherci a tomu též syrovost filmu odpovídá. Pro mě to není až takový skvost, ale je to osobitý svérázný snímek. 60%
Dokonalej film o obyčejnejch lidech a obyčejnejch věcech, ale s tak nářezáckým způsobem, že se skoro od začátku do konce musíte chlámat. Zmíním jenom dvě věci: 1) když prohlíželi obraz mezi bednama s flaškama: "Udělejte si takovej kornouteček, aby vás ty lahve nerozptylovaly." chch 2) Otázka matky (z té jsem měl chlámací křeče): "S kterejma klucima jsi tam byl?" Tak skvělý český filmy u nás najdete fakt jen málo...
Čtyři hvězdy za několik opravdu drsných záseků, jmenovitě ahoj scéna nebo rozhovory (spíš skoro monology) s otcem. Mám radši Formanovy americké filmy, ale i ty české mají něco do sebe...
Proč na mě tyhle filmy Nové vlny působí tak depresivně? Jako by všichni mladíci a dívky té doby byli chudí duchem a dospělí na tom nebyli o mnoho lépe. Ale na druhou stranu, čas od času se na "Ahoooj" ráda podívám. Ale zase ne moc často, protože ani Ladislav Jakim ani Vladimír Pucholt nepatří k mým oblíbencům.
‘Oni říkali, abych za nim šel, tak jsem za ním šel. Tak jsem za ním chodil celej den.’ Mezigenerační boj říznutý tragikomedií, groteskní trapností a každodenními dialogy na maloměstě své doby. ‘Smím prosit? Vždyť nehrajou. No jooo, tak já přijdu ještě.’ Nenechte se ale zmást, tohle je i chléb dnešních dnů a důkaz toho, že je tento film nestárnoucí klasikou zlaté knihovny českých filmů a mělo by se to rozhodně častěji připomínat, přece jen jde o debutový filmový klenot samotného Miloše Formana. ´Ahóój, hóój.
Scenáristický tandem Forman-Papoušek, osvědčení herci-neherci a až dokumentaristická sonda do života jedné mladé duše. Mix civilnosti, trapnosti, komiky až tragiky působí po více než 50 let od vzniku jako velmi trefná výpověď doby. Památná scéna: Pucholtovo "AHOJ!".