Dva paralelní příběhy o lidech uvězněných v nelogických nekonečných prostorách: dva bratři a detektiv uvěznění na nekonečném schodišti a rodina uvězněná na nekonečné silnici... více než 35 let.
Teda, tak tohle určitě stálo za vidění... hodně zajímavé pojetí času a náhled na vývoj mysli a chování člověka který ví, že není žádného východiska.... Hezké....
Na premiéře 7. září 2015 v Mexico City. V jednom ze sálů, kde se měl film promítat, došlo k technické závadě, která promítání filmu zdržela. Režisér Isaac Ezban vstoupil do sálu, aby přednesl úvod ke svému filmu, a zavtipkoval o tomto problému slovy, že personál kina měl s filmem "incident" a že vše bylo součástí představení souvisejícího s filmem.
Ve filmu jsou v podstatě tři záběry, každý z nich v jednom segmentu (kuchyně, než bratři vstoupí na schody, obývací pokoj, než se rodina vydá na cestu, a výtah, než nevěsta a ženich vstoupí do chodby), a každý z nich přesně v prostoru, kde postavy stojí těsně před vstupem do nového prostoru, kde se odehraje jejich incident. Režisér si tak psychologicky pohrával s myslí diváků, měnil jejich vnímání prostoru ve filmu, který v podstatě vypráví o prostoru, jenž nás obklopuje, a sjednotil, byť jen podvědomě, tyto tři momenty.
Vzhledem k tomu, že hudba ve filmu byla pro příběh velmi důležitá, snažil se hudební skladatel Edy Lan svou hudbu sjednotit a dát všemu smysl. Jedinou nepůvodní hudbou použitou ve filmu (kromě písně "Long Lonesome Road", která zazní v rádiu dodávky) je Schumannova symfonie, která se objeví na začátku a která pak během celého filmu prochází všemi vesmíry (slyší ji postavy na schodech i ty z cesty, na klavír ji hraje i Daniel jako chlapec a v závěru je to hudební podkres u výtahu.. jako hudba, která může cestovat do všech různých časů a vesmírů filmu), a tak se Lan rozhodl založit původní téma filmu na stejném kompasu jako Schumanova symfonie. Poznamenal, že hudba sama o sobě je jako matematika a někdy jde jen o to, pochopit určitou pastelku a opakovat ji s určitými variacemi.