Jana Květoňová
7 195 bodů •
9.5
Tento film jsem nedávno viděla podruhé a zas "mě dostal". Marija Pojezžajeva je krásná dívka, hudba Maxima Koševarova výborně s celým filmem souzní, režii Pavla (Páši! :-)) Kulakova lze jedině pochválit. Nevím, jsem starší generace, víc mě berou ty filmy slovanské než americké. Bylo to dojemné, ale člověk si uvědomil, že zde žili lidi úplně podobně jako kdekoliv jinde, že měli své záliby, lásky, ... A najednou přijde taková katastrofa, kterou nikdo neočekával. Dalo mi to zapomenout na covid, což je rovněž katastrofa, kterou nikdo neočekával. Připomnělo mi to dobu, kdy synovi byly dva roky, spal ve sportovním kočárku pod naší hrušní na naší malé zahrádce v Olomouci na Letné a já si to pak vyčítala a dlouho jsem měla strach. Ale přece jenom jsme byli od té Ukrajiny dost vzdálení. To dcerka mé kolegyně dostala jako malé dítě leukemii a oni byli v Kijevě právě v tu dobu a ta malá ještě nebyla tehdy na světě. Tam je ta souvislost asi dosti zřejmá!
