Děj příběhu se dá říct jednou větou. Skupina lidí nevalné existence, mající temné tajemství, se setká v neobydleném hotelu, kde se začnou dít věci vskutku krvavé. O horor nejde, i když tomu daná atmosféra odpovídá. No, co si budeme povídat, tuhle látku dostat Quentin Tarantino, film vyznívá jako filmový koncert v rámci dramatického thrilleru. Dostat to John Woo, krvavý balet by opět předčil očekávání. Jenomže on za tím stojí Ken Sanzel, který má vizi zcela jinou a byť se mu předchozí snímek ´The Effects of Blunt Force Trauma´ (2015) vcelku povedl, tady už je to krapet horší. Dal si těžký úkol, neboť opět stojí i za scénářem, který tentokrát poněkud nezvládl. Celý koncept vypadá, jakoby si od výše zmiňovaných režisérů, tedy od Tarantina a Woo, vzal kousek z jejich tvůrčí práce a vše spojil dohromady. Něco sice vypadá podivně a nesouvisle, ale za pokus to stálo. Nejvíce mu však podrazilo nohy nechronologické pořadí daných událostí. Snažil se diváky potrápit, či si s nimi jen krapet pohrát tajemnem a to v rámci oněch tajemstvích všech těch lidí, jejichž prozrazení mělo na samém konci vyjít jako překvapující vyvrcholení celé té krvavé taškařice? No, bohužel. Nevyšlo to. Spíše to jako celek vyvolává naprostou zmatečnost. Vizuální stránka je dobrá, ale akční scény přestřelek, či jen pouhého vystřelení, zrovna stylově také nevypadají. Měl to být vcelku drsný temný akční thriller a našlápnuto to k tomu mělo, ale zradil už samotný základ.