martin-mickey-stusak
36 594 bodů •
9
V roce 1994 scénárista a režisér Steve McLean natočil snímek 'Postcards from America' (Pohledy z Ameriky) a to bylo od něj všechno. Až v roce 2018 se k tématu vrátil a natočil 'Postcard from London'. Ameriku tedy pro měnu zaměnil za Anglii. A jedná se pro běžného diváka o dosti těžkopádný snímek, neboť se pohybuje v oblasti umění a filosofie, ve kterém každé vyřčené slovo či větné sousloví, každá scéna a každý zvukový podkres něco znamená. Jedná se o konverzační příběh mladého britského homosexuála Jima z předměstí, který se místo nástupu na vysokou školu vydá za vzděláním do velkoměsta. Především se tu neustále probírá polemika co je vlastně skutečné umění. To, co přivede Jima k mdlobám, neboť je takové dílo pro něj přitažlivé, nebo je úsudek o čistotě umění vržen na tvůrce, který za tím stojí? A je umění lepší když umělec trpí? V tuto chvíli se do problematiky zamíchávají biblické motivy, čímž se může zdát daná myšlenka zase o něco složitější. Nebo ne? A co s tím vším má vlastně společného homosexualita Jima? Ne, tohle rozhodně není snímek jen tak pro leckoho. U tohoto filmového díla, který je samozřejmě po technické stránce také předložen v umělecké vizualizaci (neónová světla doslova až oslňují), se musí setsakramentsky dobře poslouchat co se kdy řekne a o všem pro správné uchopení dané problematiky pořádně přemýšlet. Jinak celý koncept doslova a do písmene diváka unudí a snad i uspí. Snímek tedy neónově stylizovaný, nádherně umělý, s myšlenkami o sexu, kráse a umění. Kdo si na takový film troufne a plně ho pochopí, vyhrál.
Caravage & Moi
Pohledy z Londýna
