martin-mickey-stusak
36 594 bodů •
3
Postapokalyptický svět, jaký známe už od dob snímku ´Šílený Max´ (1979), ve kterém mladý chlapec hledá lék pro svou umírající matku. Hodně jednoduchý děj příběhu, který ve filmovém zpracování nedosahuje ani devadesáti minutové stopáže, působí, jako obyčejná povídka ničím nezatěžující diváckou představivost. Všude samý gang vzájemně se napadající, androidi v ženské podobě sloužící jen pro sexuální choutky (feministky nechť se na tento film raději ani nedívají), avšak je tu jedna pro zabíjení, která, jaký div, nečekaně obrátí, a všude nic než suchá pustina, kde si nikdy nikdo není ničím jistý. Při srovnání s předchozími postapokalyptickými filmovými počiny ze stejného prostředí, je tento snímek jednoduchý více, než je nutno. Námět naprosto bez originality, neboť jde o zpustošený svět, po ničivé válce, jehož důvodem byl vědecký pokrok. Žádné divácké překvapení se tedy skutečně nekoná. Robotika byla prohlášena za budoucnost, umělá inteligence byla oslavována jako nové náboženství a výsledkem bylo vyvrcholení deštěm bomb zasahuje celý svět. A po zkáze světa na přeživší dolehla ničivá nemoc. Dá se říct, že snímek ledasco vykrádá z toho, co tu už nesčíslněkrát bylo, což vyvolá nemalou kyselou pachuť v diváckém zájmu. A to tu je navíc ještě větší kalibr a to v podobě politické ideologie ohledně LGBT. Lesbické roboty mohla vymyslet opravdu jen hlava pomazaná. Zkrátka a dobře, tento snímek je shlédnutelný snad jen okem shovívavým a nebo jen když je potřeba nějak zabít přebytečný čas.
Amanecer oscuro
Svět budoucnosti
