Pokus o českého Finchera, který z vizuálního hlediska má co nabídnout, ale ve všech ostatních směrech těžce pokulhává a ke konci připomene jednu z epizod Simpsonových (znalci ví).
Velmi odvážný pokus o České hororové Sci-fi. Nápad dobrý, naivita a zpracování už mírně pokulhává. Pokus o osvěžení klasické České filmové tvorby posledních let ale kvituji. Zejména proto, že je na nás chrlena jedna stupidní komedie za druhou.... 65%
Kterýkoliv slabší díl Black Mirror (je ale nějaký slabší?) tenhle hi-tech thriller strčí hravě do kapsy. Fakt divné, zápletka s Malým vysloveně k smíchu, Zuzčina kamarádka trapná...hvězda za scénu ve vaně, která ač je wtf, tak své kouzlo má.
Tak určitě... když se do toho dá to srdíčko... vznikne docela dobrý hokej. Při sledování mě na více místech napadalo, že tohle jsem už někde viděla, v malé obměně. Více cizojazyčných filmů už téma domu řízeného počítačem zpracovalo. I když asi ne prvoplánově. No dobře, tak máme taky něco svého, domácího. Buďme laskaví a tolerantní. Jen ten product placement by se dal dělat trochu míň okatě...
Jo, a ta polorozpuštěná socha je fakt zajímavá.
21.2.2021)
Je hrozně jednoduché dělat si legraci z lability scénáře, ale nemyslím, že by to byl ten úhlavní nepřítel filmu. Je totiž v zásadě jedno, jaké ptákoviny nám předkládá, pokud jsme ochotni jim věřit. Ostatně, stačí vzpomenout na (trošku odbočím, pravda, ale má to svůj důvod) Nepřítele státu, který působil v době uvedení téměř jako sci-fi a nějaký expert (buď CIA nebo NSA) později pobaveně prohlásil, že film měl technologie v pořádku, jen už ukazoval ty hodně zastaralé. Takže čert vem schopnosti Alberta. Může být. Film ale totálně selhává ve vykreslení vlastního světa a divák tím pádem tápe, jak co funguje a nemůže přijmout pravidla hry. Stejně tak nefunguje dramatická vložka (Karel Janák se v thrilleru opravdu nenašel) a příliš nepomáhá ani to, že většina postav působí vrcholně nesympaticky. Bez přehánění můžu říct, že kamarádka hlavní hrdinky působí jako hrozná kráva a kdykoli se vrátila na scénu, prožil jsem menší mrtvici (současně je na té postavě bolestivě patrné, že byl film původně napsán jako komedie). Ze slabého výsledku nemám žádnou radost už proto, že vítám každý český kousek, který se nebojí vstoupit do jiných žánrových vod a Důvěrný nepřítel má náznaky toho, že někdo jiný by s tímhle týmem a rozpočtem mohl zvládnout natočit i dobrou věc. Finální akce je svým neumětelstvím až roztomilá a v tu chvíli už se z filmu stává čirá parodie ("závod" tramvají je jednoznačně top). Menší palec nahoru za pointu, která rozhodně má něco do sebe a za epickou hudbu Ondřeje Brzobohatého. Je sice jak z úplně jiného filmu, ale je fakt dobrá!
Český sci-fi triller o umělé inteligenci ve mě budil očekávání se spoustou otazníků. Karel Janák zvolil v českých filmových poměrech neotřelý námět a tvůrci tenhle filmový kousek zvládli se ctí. Děj je příjemně napínavý, obsazení Vojty Dyka filmu prospívá a Gabriela Marcinková k němu jako partnerka přirozeně ladí. Určitě to není kus pro ajťáky a profesionálně deformavané technoidy, ale pokud je někdo schopen děj přijmout bez toho, že by činnost chytrého domu podrobil hluboké analýze jeho procesů, je to solidní filmové setkání s nekontrolovatelnou umělou inteligencí.
Dovolím si dát 50% za pokus a námět o jeden prodloužený díl Black Mirror/ Černé zrcadlo. Pokud by autoři nakoukali pár dílů, nemíchali asi nechtěně tolik komedii s dramatem, pak by z toho mohl být do 60 minut celkem povedený kousek do tohoto seriálu. Bohužel logika a uvěřitelnost bourá celý film. Po pár minutách tomu přestanete věřit (samotvořící se hrníčky), že je to vše někde na Slovensku (nebo kdekoliv) možné, třeba že dvě tramvaje vychytají jízdu městem, připraví se na mostě a pak "zaútočí".
Když chce autor nezávazných teenagerských blbin předvést, jak filmařsky a mentálně dospěl, mohl by nejprve začít s nějakým lehčím žánrem než techno-thrillerem o nebezpečí umělé inteligence. Snímek Důvěrný nepřítel, v němž Vojtěch Dyk marně předstírá, že umí programovat, a Gabriele Marcinkové nezbývá než se neustále svlékat. ___________ Důvěrný nepřítel je primitivně technofobní film, z něhož ani nejde odečíst, čeho a proč bychom se měli bát. Cokoli, co se v domě stane nad rámec běžné chyby, například nepochopení příkazu, je čirý výmysl, který by nemohl nastat nikdy za žádných okolností, bez ohledu na to, jak technologie pokročí. Je to už čistě magické myšlení – cokoli je elektrifikované, je zároveň podle autorů tohoto filmu i digitální a online. Je možné, že někdy vlakové závory a tramvaje budou součástí nějakého počítačového okruhu, ale nikdy se nemůže stát, že jakákoli umělá inteligence, která má digitální podstatu, pronikne do čistě analogových mechanismů. Představa, že jakási nehmotná myšlenka může na dálku ovládat hmotu, patří do pavědeckého arzenálu. _______________ Archetyp nebo topos strašidelného domu, v němž hrdinové a hrdinky můžou nalézt smrt, se v hororech vyskytuje dlouho. Jenomže Důvěrný nepřítel není nadpřirozený horor, je to thriller. Jeho nakládání s technologií je čistě magické, pokleslé a iracionální. _____________ Nepochybuju, že autoři pokládají za svůj majstrštyk a hlubokou myšlenku finále, v němž se zjistí, že dům Alfred celou dobu odečítal podvědomá přání Zuzany. Podstatným a neřešitelným problémem však je, že pokud už přistoupíme na existenci podvědomí, tak k jeho obsahu se i zkušení terapeutové dostávají pouze tehdy, pokud je klient dostatečně upřímný a otevřený. Ze spleti zastřených významů původní obsahy podvědomí dostane až dlouhodobý dialog založený na vzájemné důvěře. Způsob, jakým nedůvěřivá Zuzana komunikuje s Alfredem, nedává žádný prostor k tomu, aby pomalu učící se umělá inteligence získala empatii a vůbec důvod dostávat se k něčemu, co není explicitně vyřčeno jako přání. __________________ Je poměrně značný omyl, že hollywoodské thrillery automaticky obsahují spoustu vědeckých a logických chyb. Ty nejlepší filmy (typu Matrixu, nebo děl Davida Cronenberga či Christophera Nolana) se drží velmi dobře moderních vědeckých poznatků a teprve na jejich základě si dovolují spekulovat. To ale neplatí u Důvěrného nepřítele. Správný brak je na svou brakovost aspoň hrdý. Toto je navoněný brak, který se tváří, že se díky němu vyvíjí i česko-slovenská žánrová kinematografie.