Skvělá kamera, režie i herecké výkony, zejména obou sester Bordenových. Film končí scénkou se skupinkou dětí, které si hrají nedaleko Lizziina domu a při skákání přes gumu opakují básničku „Lizzie Borden took an ax, gave her mother forty whacks; when she saw what she had done, gave her father forty-one!“ V překladu to znamená „Lizzie Borden sekerou čtyřicetkrát majzla matku svou, když viděla, co udělala, jedenačtyřicetkrát otce majzla!“ Městečko Fall River mnoho pamětihodností nemá. Ale dodnes tam prý stojí Bordenův dům, z něhož je dnes pension, specializující se na klientelu, kterou zajímá spiritismus a strašení. Údajně se tam pravidelně dějí nadpřirozené úkazy; tajemné zvuky, světla a zjevení duchů. Ačkoliv k vraždám došlo v roce 1892, hudba je moderní, rocková a mnohým divákům se to nelíbí. Mně ale připadá, že tato drsnější hudba jde k oběma vraždám daleko víc než třeba nějaká klasika. Na hrubý pytel hrubá záplata, říká se, a v tomto případě to skutečně sedí! Já osobně ty vraždy Lizzii Bordenové věřím, i když její vina nebyla prokázána, protože tehdy ještě nepůsobil proslulý poručík Columbo. Jen jsem si nevšimla, jak tvrdí Jiří Houdek v TV magazínu 06/2009, těch náznaků, svědčících o tom, že Lizzie byla v dětství sexuálně zneužívaná svým otcem. Byl to sice suchar a skrblík, ale neřekla bych to do něho.