Name: Nikdy nejsme sami
Released: 2016
Duration: 105 min
Rating: 55
Cast: Zdeněk Godla, Karel Roden, Lenka Vlasáková, Miroslav Hanuš, Klaudia Dudová

Do obce roztažené podél státní silnice se nastěhuje paranoidní pracovník vězeňské správy a jeho rodina. Spřátelí se se svým novým sousedem, nezaměstnaným hypochondrem, kterého živí jeho žena pracující v místní prodejně. Unavená životem a starostí o dva syny, všimne si vyhazovače z nočního klubu. Ten ale miluje striptérku. Ta však čeká na otce svého dítěte, který sedí v nedaleké base, kde pracuje právě zmíněný bachař... (Falcon)

Herci a tvůrci 16

Zdeněk Godla

Karel Roden

Lenka Vlasáková

Miroslav Hanuš

Klaudia Dudová

Režie:

Petr Václav

Scénář:

Petr Václav

Recenze: Nikdy nejsme sami

Kinobox.cz29. 7. 2020

90%

A není to rozhodně jen nápaditým dějem, nýbrž i velmi zručnou režií, která tu brutalitu patřičně dávkuje a stupňuje tím, co neukáže.

Komentáře k filmu Nikdy nejsme sami 3

dis

461 bodů 16. 4. 2016

60% Ale jo, je to uměleckej projekt. Ve stylu: čím hnusnější, tím umělečtější. Čím větší režijní a scénáristický naschvál, tím líp. A divákovi hůř. Sice dobrý herecký výkony - ale přepísknutý typy, správě depresivní atmosféra, ale se skutečným životem a jeho průšvihama to má tak málo společného, jako načinčaná hollywoodská romance na druhé straně spektra. Situace tak málo uvěřitelný, jako v duchařským hororu. Já tohle tlačení na pilu nemám rád. To, co se pan Václav snaží do lidí nahustit, zvládnou skuteční machři úplně lehounce - třeba "Zlodějka Tereza", co ji natočil Carlo Di Palma. Někdo moudrej řekl, že ve skutečný tragédii musí být sympatie a antipatie vyvážený...

Matt

89 bodů 1. 3. 2017

5.5

Ta trocha humoru to zachránila. Nedá se říct, že nějak moc, ale trošku ano. Je to trošku předimenzováno. Koukat na to s člověkem, kterej není schopnej chvilku sedět v klidu a užívat si film je za trest. Možná se na to někdy v budoucnu budu muset podívat znova.

Smazaný uživatel

0 bodů 31. 3. 2016

Jde o jakýsi antický nadreálný svět, kde jsou lidé vyšinutější, náhody samozřejmější, řeč tezovitější a dějové oblouky (přičemž kam směřují, je jasné zhruba od poloviny) vám narážejí do obličeje na každém kroku. Je to trochu impozantní a hodně chtěné. Místy legrační. Hodně to vypovídá, ale nevím o čem. Bojím se, že se trochu projevuje, že Václav není s prostředím, o němž vypráví, úplně propojený. A bohužel při natolik zvýšené panoptikálnosti se pohybuje tak trochu v uncanny valley.