Allen a jeho poloha bez vtipu a romantiky. Phoenix skvělý ale film po celou dobu přešlapuje na místě a tak konec vyzní dost naprázdno, přestože je nečekaný.
Mohl bych dát tři, ale upřímně řečeno už vůči Allenovi necítím ani kapku vstřícnosti. Další film, ve kterém všichni mluví, myslí a oblékají se stejně, děj je banální (a každou událost zopakuje voiceover, aby to pochopil opravdu ÚPLNĚ každý) a veskrze snobský a ze všech filmařských voleb čiší v první řadě urážející lenost a pohodlnost tvůrce. Fakt nejsem konstruktivní, jsem jenom otrávený a naštvaný, že někdo, kdo dřív uměl točit, došel na tuhle úroveň. (Do Emmy Stone jsem se v každé scéně stihl znova a znova zamilovat, až mi to začalo být trochu otravný. Nicméně pokud to někdo táhne nahoru, tak ne Phoenix, ale ona.)
Snímek „Irrational Man“ je osmou spoluprací Woodyho Allena se Sony Pictures Classics a zároveň je to další temný Allen, který pokračuje v linii Match Pointu nebo Cassandřina snu. Nahlas jsem se u filmu zasmál třikrát, ale tento film je postavený na trochu jiných základech, které se přiznám, že mě velmi baví. Allen má precizně odpozorované postavy a věrně zachycuje vysokoškolské prostředí, stejně jako perfektně ovládá řemeslo a dovede vést herce. Iracionální muž má však své mouchy. I přes relativně krátkou stopáž má snímek pomalejší tempo, který může řadu diváků odradit, ale na druhou stranu tohle je artový snímek pro intelektuály.
Woody Woody Woody, tys mi zase dal, první půl hoďku jsem měl strach, že to už zabalím po té záplavě intoušskejch keců bez pořádného děje, ale pak jako by ses probudil, a servíruješ přesně to, co se od tebe očekává. Klobouk dolů, za mě perfektně vybrusleno. Ale ještě by to chtělo střihnout si v něčem alespoň epizodku.
Smysl tohoto filmu upřímně nechápu. Mám Woodyho ráda a každý rok se na jeho nový film těším, ale tento mi přišel nezvládnutý jak po stránce scénáristické, tak i po stránce režisérské. Jakoby Woody měl pocit, že točí film pro nechápavé a hloupé lidi. Nedal zde absolutně žádný prostor divákovi, postavy raději nechá všechny své pocity a pohnutky polopaticky odvyprávět, než aby divák musel nad jednotlivým chováním alespoň chvíli přemýšlet. Woodyho slovní hříčky jsou tentokrát jednoduché a většinou naprosto absurdní, celé to pak vede k velmi banální zápletce a pointě. Nikdy by mě nenapadlo, že něco podobného napíšu u filmu Woodyho Allena, ještěže měl před kamerou výborného Joaquina Phoenixe a opět kouzelnou Emmu Stone.
Jo. Když je překvapivě vyžehlený příběh o sebestředném (a baňatém) pseudo-nihilistovi vyprávěn narativními postupy červené knihovny, a to chladným, odtažitým a vynalézavě ironizujícím Woody Allenem, to jsem pak docela zmaten. Na některé konkrétní osoby, který tomu daly 5*, si dám pro jistotu nějaký čas pozor.
Tak Woody Allen nezklame ani ve svých 80 letech! DVD potěšilo. Allen se dlouho vyhýbal jakémukoliv násilí ve svých filmech, byl tím pověstný. Myslím, že jeho filmy stárnou i s jeho pocity, jsou temnější a klasický nadhled a humor se vytrácí. Intelektuální hledání smyslu života v citátech, ženách, kariéře, alkoholu, nikam nevede. Afrodisiakum je někde ve zvrácených činech, adrenalin hledá v božském principu rozhodování. Přesto vystavěl skvělou detektivku bez policie. Jen rozuzlení uspěchal, včetně závěrečné scény, kdy předepíše Joaquinu Phoenixovi zkratkovité jednání a technické dovednosti. V pár větách pak vše vysvětlí. Navíc zajímavě poruší princip vypravěče, pokud konec myslel, tak jak myslel. Rozhodně bych snesl závěr filmu delší.