junxi91
6 913 bodů •
8
Tento životopisný snímek o jednom z nejznámějších kosmologů jménem Stephen Hawking má tři rozměry. Prvním z nich je ten fyzikální, který mě na filmu bavil nejvíce. Mám rád kosmologii, černé díry, velký třesk a teoretickou fyziku obecně. Druhým rozměrem je pak onemocnění ALS, kterým tento fyzikální génius onemocněl, a tohle onemocnění způsobuje odumírání motorických nervů a celkovou paralýzu. No a třetím rozměrem je jeho romantický vztah a založení rodiny s krásnou Jane Wilde, a tento rozměr mě bavil ze všeho nejméně. Stephen nebyl zrovna hezoun, ale zato byl inteligentní a oblíbený, proto se do něj Jane na jednom večírku zakoukala. Kromě její černé díry ho však zajímaly také ty vesmírné černé díry, které podle něj mohly být příčinou stvoření vesmíru, a tak o nich napsal diplomovou práci. Stephen jako ateista nevěří na kreacionismus a chce najít univerzální rovnici pro celý vesmír. Jane je naopak věřící členkou anglikánské církve. Zrovna v tento vrcholový okamžik svého života začne mít Stephen problémy s chůzí a koordinací, a od doktora se dozví nemilosrdnou diagnózu – trpí onemocněním ALS, které způsobuje postupné odumírání motorických neuronů, a tak nebude moci chodit, polykat a ani dýchat. Zbývají mu asi dva roky života. Stephenův mozek však bude nadále stejně geniální, jen nebude moci ostatním sdělit své myšlenky. Ze Stephena se stane samotář, ale díky krásné milující Jane dostane naději do života. Jane se s ním rozhodne zůstat, vzít si ho a založit s ním rodinu. Ten chlápek měl prostě štěstí, bez své krásné Jane a její bezpodmínečné lásky by byl pěkně v prdeli. Stephen má před zkušební komisí přednášku o tom, že při Velkém třesu vytvořila černá díra vesmír, že černá díra vyzařuje jisté teplo a že vesmír skončí Velkým roztržením. Tvrdí, že černé díry také jednou zaniknou, stejně jako masivní hvězdy při supernově. Stephen si myslí, že klíčem ke vzniku vesmíru je obrácení času – vesmír se místo rozpínání začne smršťovat, až vznikne singularita. Stává se z něj světově uznávaný fyzik. Hawkingům se narodí syn Robert, dcera Lucy, a Stephen je mezitím nucen pohybovat se na invalidním vozíku. Jane má plno práce s péčí o děti a o Stephena, nestíhá se věnovat své eseji, a Stephen chápe, že potřebuje nějakou pomoc. Tu najde Jane ve vdovci Jonathanovi, který vede kostelní sbor a učí hru na klavír. Jonathan se stane součástí rodiny Hawkingových, a mezi ním a Jane vzniknou jisté city. Hawkingovým se narodí třetí dítě – syn Timothy, a Stephenova matka si myslí, že je Jonathanův. Díky zápalu plic musí Stephen postoupit tracheotomii, aby přežil, ale přijde kvůli tomu o hlas. Nyní musí komunikovat pomocí pravopisné tabule, a s tím mu pomáhá nová ošetřovatelka Elaine. Pak dostane počítač s vestavěným hlasovým syntetizátorem a napíše svou knihu „Stručná historie času“. Stephen cestuje do USA převzít si cenu a místo své ženy s sebou vezme Elaine, a tak se jeho manželství s Jane rozpadne, a ta se zase sejde s Jonathanem. To je přesně ten romantický rozměr filmu, který mě nijak zvláště nezajímá, ale ve Stephenově životě byl velice důležitý. Na Hawkingovi musím ocenit, že i přes své onemocnění se nikdy nevzdal humoru, ironie a sarkasmu, což mu také pomohlo se s tím vyrovnat a dožít se mnohem vyššího věku, než mu bylo předpovídáno doktory. Ztvárnění Stephena Hawkinga, paralyzovaného na svém vozíku s počítačovým hlasovým syntetizátorem, se tvůrcům velice povedlo. Takže: životopis super, kosmologie úžasná, romantika nudná.
