To jsem se zase jednou krasne nudil. 2 hodiny hoven a zvaneni. Drtiva vetsina dramat jsou pro me nepochopitelna dila. Ja vubec ani nevim, proc na takovehle veci koukam. Opravdu jsem dojatej na laskou nemocnych. Fakt.
Více laciného citového vydírání na minutu stopáže není ani v reklamě na útulek opuštěných zmrzačených zvířátek v poslední fázi rakoviny. Přičemž v prvních minutách je řečeno, že toto není jen další hollywoodská pohádka, s přimhouřením oka je to pravda sotva z půlky, protože je to jen další hollywoodská krmě poburťaček, jenž se snaží prodávat osudovost. Bohužel papírové postavy a schéma přesně žádaného konceptu, bez špetky nápadivosti, smrdí až za humny.
Už dlouho jsem čekal na film podobný filmu Šílená/Krásný.Samozřejmě filmy jsou obsahově dost odlišné,ale ty výkony mladých herců je spojují.Mladá dvojice,kterou spojuje těžká nemoc,ale i pak láska.Těžké chvíle,které spojují všechny v boji o život.Výborně zahrané a opravdu velké překvápko pro mě.Prostě je to krásný film,kde jsem se zasmál a i zamáčkl slzu.Hvězdy jim opravdu nepřály,ale já jim dávám plný počet hvězdiček.
Ano, jasně naplánovaný scénář, přesně popsáno podle kuchařky, co by se mělo stát, aby tam bylo dáno úplně všechno, co by mělo dojmout, už chyběli jen mladší děti, které by měly taky rakovinu. Trochu mně vadila raklama na Amsterdam, muzea, auta, restaurace, ale třeba mám na to zvýšenou hladinu pozornosti:). Pozitivní na tom filmu jednoznačně bylo, že hlavní herci hráli positivně, odlehčeně. Tak působí film a za to velké plus. Ostatní postavy hrály jen křoví a škoda postavy Van Houtena (Willem Dafoe), měla potencionál to víc nakopnout.
herecké výkony: Shailene Woodley a Shailene Woodley
lehkost, nezatíženost, jemný humor
kalkul č.1 : p.r. na Amsterdam, muzeum AF, auta...jakoby zaplacený od města, partnerů
kalkul č.2 : slepý, jednonohý a dívka závislá na přístroji, ale není to mínus v pravém slova smyslu
Režisér Josh Boone přes téma, které vybízí k fasování náruče kapesníků před vstupem do sálu, udržel po celou dobu vzácnou vyváženost mezi humorem a dramatem. Nikdy není podbízivý ani přehnaně sentimentální, vždy ve správný moment odlehčí ironickou věcnou poznámkou. Dávka černého humoru je přiměřená okolnostem, nefunguje brutálně, ale jen do té míry, aby člověk pochopil, že není potřeba být zoufalý až k smrti, protože tím stejně nic nezmění. Film je namixován ve vzácném poměru míst, která jsou něžná a romantická s těmi, ve kterých jednotliví protagonisté jen trpí a obávají se, protože konec je na dohled.
Kdysi v dětství jsem film viděla nejspíš jen z části a některé věci jsem si pamatovala jinak, proto jsem ráda, že jsem si to teď pustila znovu. Je zajímavé jak na nás stejný film může v jiné životní etapě působit úplně jinak. Moc jsem si to užila, přestože je to tak smutné.
Poslední dobou se s podobnými náměty k filmu roztrhl pytel bych řekla..Každopádně Hvězdy nám nepřály se mi z těch všech líbí zatím asi nejvíc. Ačkoliv težce ždímá emoce a slzy z bezbranného diváka. Plusem jsou sympatičtí hlavní hrdinové a jejich humor. Mínusem je to, že film hraničí s citovým vydíráním diváka a možná až moc tlačí na pilu. Po tomhle to bude chtít naordinovat si minimálně dvě komedie na spravení nálady.