Adam a pes vypráví biblický příběh prvního člověka Adama a jeho spřátelení s potulným psíkem. Už zde strhávám body dolů — náboženské příběhy mě nezajímají. Neříkám, že by se mělo náboženství apriori vyloučit z nominovaných, ale dokážu si představit, že v širším výběru byly kvalitnější filmy. Prvních pár minut viděných z pohledu psa mi připadalo vcelku dobrých — líbila se mi ručně kreslená (ačkoliv nijak výjimečná) grafika. Byl jsem natěšený, jak autor využije zbytek stopáže. A nestalo se vůbec nic. Patnáct minut koukáme na potulujícího se psa a na to, jak pozná Adama. Ten je pak mimo záběry kamer vyhnán z ráje a následuje konec. Po prvotním natěšení jsem se během filmu několikrát přistihl, že netuším, na co koukám, a proč to vlastně vzniklo. To celkem shrnuje moje pocity z celého filmu: zbytečný. [Oscary 2012]