Jsou města pro auta, nebo pro lidi? Platí, že o potřebách automobilismu máme obrovskou spoustu dat, kdežto o chování pěších ve městě toho víme velmi málo. Průkopník humanistického přístupu k urbanismu, Dán Jan Gehl, se více než čtyřicet let dívá na druhou stranu rovnice života ve městech. Nezkoumá stavby, ale to, co je mezi nimi: lidi a jejich interakce. Navrhuje řešení, která vracejí „lidský rozměr“ tam, kde ho odstranily magistrály, mrakodrapy, dopravní stavby a urbanismus 60. a 70. let. Film A. M. Dalsgaarda ukazuje v působivých obrazech městských krajin přístup Gehlova týmu, který proměňuje města jako Londýn, Melbourne, New York, Kodaň, Los Angeles, Peking či Šanghaj. Proměnou Times Square se přes noc a jednou provždy podařilo dostat pryč většinu aut a uvolnit místo pro cyklisty a pěší. V některých čínských velkoměstech se snaží vyhnout zásadním chybám plánovačů moderních západních měst. Dalším příkladem je obnova centra novozélandského města Christchurch zničeného zemětřesením v roce 2011. Podaří se humanistický přístup k urbanismu prosadit navzdory protichůdným zájmům developerů a centrálních vlád? (Jeden svět)