Lidice mě začaly bavit až po jejich vypálení. Technicky trapné, postavy zbytečné a nudné, emočně ploché a předvídatelné. Navíc ten náš českej humor (proč?!) a neustále hrající pseudovznešená (rozuměj nudná) hudba.
Opravdu si nemyslím, že znám příběh Lidic... Moc jsem se těšil na pojetí Alice Nellis a mrzelo mi, když od projektu nakonec ustoupila a režie se ujal Petr Nikolaev. Což na druhou stranu zase tak nevadilo, protože mám od něj rád snímek, který natočil dříve - Kousek nebe. V Lidicích jsme se byli podívat pouhý den či dva poté, co se tam točil pietní akt, navštívili jsme i Terezín - člověk pak jinak vidí i obrazy na plátně. A obrazy to byly docela povedené, i když místy zbytečně natahované o nové a nové záběry. A pak zůstává ve vzduchu viset otázka, jak by film vypadal v původní vizi Alice Nellis.
Tak tohle je pruser, nejzbytecnejsi cesky film uplynuleho roku (nebo alespon jeho zhavy kandidat). Naprosto nulova historicka verohodnost, v podstate nic poradneho se ve filmu nedeje, a naznak neceho zajimaveho je utlumen hned v pocatku (je videt, ze film pripravoval Alice Nellis). Dobry akorat do nejakeho toho muzes pro zaujeti malych deti do tematu Lidic, do kina fakt ne. Doufam, ze se tematu nekdy chopi nejaci lepsi tvurci a my se dockame kvilitniho historickeho filmu (jaky si toto tema zaslouzi).
Drama Lidice, které natočil Petr Nikolaev podle scénáře Zdeňka Mahlera.který nabízí pohled na tragický osud Lidic za 2. světové války z neobvyklé perspektivy.V hlavních rolích,kde se představil Karel Roden v dobrém výkonu a jde vidět,že se na to dlouho připravoval,další role Zuzana Fialová a Roman Luknár zahráli dobře.Pohled na tragický osud Lidic prostřednictvím mezilidských vztahů,prolínaný obrazy s vrcholně osobníma scénama v doprovodu hudby Michala Hrůzy.
Příběh, dá-li se to tak nazvat, je prostý. Ukazuje jaká náhoda rozhodla o tom, že Lidice na čas zmizely z povrchu zemského a jak to přesně a do detailů probíhalo. Blbý na tom je, že jsem moc nepochopil, jestli je vše, co film popisuje, skutečně autentické. Pevně doufám, že ano, protože jinak moc nevím, proč by vznikl. Lidické téma totiž není v našem národu mrtvé a zapomenuté. Spíše naopak. Socialistická masírka i porevoluční pomníkové historky jen poukazují na fakt, že se každý režim na jejich účet zviditelňoval.
Časové období, které film pokrývá, je bohužel tak dlouhé, že není čas na nějaké veliké detaily. To je asi největší škoda, protože se z něj nedozvíte nic nového. Nic, co byste neprobírali v dějepise, nebo neviděli v magazínu Víkend a podobných. Jediné, co jsem se z něj dozvěděl já, že Heydrich byl dobrý houslista. To jsem fakt nevěděl. To nás přivádí k otázce, komu je vlastně film určen? Dospělý divák tuto historii dobře zná a děti to už moc nezajímá. 70 let je fakt dlouhá doba. To vede k jediné odpovědi: film Lidice je jen dalším pomníkem. A tak je k němu nutné přistupovat.
Po technické stránce je snímek bez chyb. Inu jak my to umíme. Vše je uvěřitelné, až skutečné. Scéna se škrábáním oken je sice dost přehnaná, ale to neva. I fakt, že ve vesnici někde u Kladna žije Slovenka, se dá kousnout. Inu jsme malá země....ne sorry, ale já tu Fialovou fakt nemám rád. Líbil se mi i odkaz na méně známý fakt zplynování lidí oxidem uhelnatým. Hudba stejně komorní, jako film sám. Za nejvíce pozitivní považuji skutečnost, že se tvůrci oprostili od touhy vyjadřovat svoje názory a zůstali na téměř dokumentární úrovni. Hodnotit chování lidí za takovýchto podmínek je totiž nemoudré. Víme prd, co bychom sami dělali...
Pomalé tempo a slabý scénář nezachrání ani pěkná hudba a slušné výkony některých herců, především Bydžovské a Rodena. Čekal jsem trochu barvitější inscenaci holocaustu a větší účast Rodenovi postavy, ale kdo ví, třeba do takle skutečně bylo. Filmařsky pro mě zklamání.
S takto silným zážitkem jsem z kina nešel hodně hodně dlouho. Mrazivý a dojmutý pocit ve mne převládal celou cestu domů a ještě zbytky večera, kde i sebemenší přepnutí na jinou myšlenkovou a náladovou vlnu bylo naprosto zbytečné. Pro mne byly Lidice přesně tím, co jsem od nich očekával. Tj. pravdivým znázorněním této bestiální genocidy od Němců, zobrazení osudů obyčejných nevinných lidí s Rodenem v hlavní roli. I když je pravdou, že jsem Rodena očekával spíše jako osobu, která se zúčastnila masakru přímo v Lidicích.Jedinou výtkou pro mne z celého filmu bylo zpracování atentátu na Heydrycha, který byl opravdu hodně odfláknutý, až řekl bych skoro trapný. Škoda, kdyby jej udělali pořádně a nebo ve filmu nezobrazovali jen jej zmínili, neváhal bych s hodnocením nejvyšším. I tak to byla pro mě velmi velká podívaná - výborná hudba, kamera, skvěle zvládnuté dobové kostými a ostatní drobnosti, i zajímavá idea se závěrečnými titulky.