martin-mickey-stusak
36 703 bodů •
6
Natočeno na základě povídky autorky Alice Munro a pojednává typický příběh o nesmělé, nevšední a poněkud plaché ženě Johanně živící se jako ošetřovatelka v domácnosti. Jednoho dne se stane chůvou pubertální dívky, která se jí chce zbavit, což nakonec přivede všechny obyvatele domu k proměně svých životů. Někoho přivést do trapnosti přes city ohledně domnělé lásky nemusí dopadnout tak, jak by si zákeřník přál. Obyčejný vzhled, ona plachost a coby terč nenávisti je hodně podobný charakteru známé postavy Carrie ze stejnojmenného snímku 'Carrie' (1976) a těžko říct, je-li to náhoda či úmysl. Každopádně je to ukázkou toho, že takový člověk to v životě zrovna lehké nemá. Svým způsobem o tom snímek snad i je. Johanna se dostane do nelehké situace, takže děj sleduje její počínání v dané situaci. Moralitka ohledně vlastních životů je však hlavní devizou celé této etudy. Povídka je však povídka a něco takového přenést do podoby celovečerního filmu není zrovna jednoduché. Scénárista má především za úkol něco udělat s dějem. Buď k původní povídce přimyslí další zápletky, nebo to bude nějakým způsobem uměle natahovat. Nenápadná atmosféra se sice snaží vymanit z přílišné všímavosti, ale i tak si nelze nevšimnout přemíry hluchých míst právě ve zbytečně natahovaných scénách. Příběh je zkrátka tak jednoduchý, že o lecjakých intrikách si divák může nechat jen zdát. Jedná se tak o lehkou, dalo by se označit jako, hořkosladkou dramatizaci v pohodovému rozmaru nad všemi událostmi ke skutečně odpočinkovému shlédnutí bez nutnosti nad tím nějak přemýšlet. Takže snímek tichý, nenáročný a pro někoho snad i osvěžující pomalejším tempem od současného rychlého života.
Hateship, Loveship
Ahava, sin'ah ou'ma she'beinehen
Amores Inversos
Ask ve Nefret
Un peu, beaucoup... pas du tout
Μ' αγαπάει, δεν μ' αγαπάει
От ненависти до любви