Balada o Narajamě

77%
Balada o Narajamě
Balada o Narajamě
Zlatou palmou oceněný film od japonského režiséra Šoheje Imamury Balada o Narajamě. Díky tomuto rozhodnutí se totiž západní, zejména francouzská veřejnost seznámí s dílem, jež by mělo jinak pramalou naději na uvedení v širší distribuční síti. Šohej Imamura je autorem dobrých dvou desítek filmů (z nich Eidžanaika získala v roce 1982 diplom festivalového výboru XXIII. MFF v Karlových Varech), ale i na Západě je dosud prakticky neznám, zastíněn popularitou svého vrstevníka Nagisy Ošimy.



Chrustyn
Chrustyn
44 095 bodů
6
Dnes již minimálně kultovní (když už ne legendární) japonský snímek o zapadlé vesničce a její tradici odnášet staré rodiče na odlehlé místo a nechat je zemřít. Je zajímavé sledovat všechny zvyky a chování v dané vesničce, ale na druhou stranu je zde tolik podivností, že ne každého, bude těšit to sledovat. Já jsem někde mezi a něco se mi líbilo, něco vůbec.
junxi91
junxi91
6 913 bodů
6
Povznášející exkurze do jedné malebné japonské vesničky v 19. století, ukazující skromnost a mírumilovnost lidí, kteří v ní žijí. Jejich lidskost, vzájemné vřelé vztahy a ochota vždy si navzájem pomoci jen podtrhují tu romantickou bukoliku, která prochází jako červená nit celým tímto nádherným snímkem. A teď vážně. Bylo to fakt odporné. Hned na začátku se seznámíme s hlavními postavami - starou babkou Orin, která spřádá vlákna na tkalcovském stavu, a jejími dvěma syny - Smraďochem Kesakičim, který chce souložit, ale nemá s kým a pořád jen kurvuje, a s celkem pohledným a ovdovělým Tatsucheinem, kterému se jeho máti snaží najít nevěstu, a také s malou vnučkou. Hlavním motivem celého filmu je starý zvyk, při kterém jsou lidé při dosažení 70 let povinni odejít z vesnice na horu Najarama, kde mají umřít hladem. Ve vesnici je po neúrodě nedostatek jídla a proto je třeba se o něj rvát. Své o tom zjistí potenciální nevěsta od Tatsucheie jménem Matsuyan, která je z chudé rodiny, a proto využije bohatství Tatsucheiovy rodiny a krade jídlo. Ve filmu není nouze o sexuální scény - souloží se tady v podstatě pořád. Bizarní byla poslední vůle manžela jedné mladé ženské, který chtěl, aby se po jeho smrti vyspala s každým chlapem z vesnice. Místní chlapi se nemohli jeho smrti dočkat, jelikož jim to nadšeně oznámil Smraďoch, který to zjistil, když manžele šmíroval. Po manželově smrti to tahle krásná vdova udělala, ale jaksi se vykašlala na Smraďocha, a ten z toho brečel a stěžoval si mámě. A tak mu musela jeho dobrotivá matka sama sehnat materiál na souložení, jednu postarší dámu, která si nebyla jistá tím, zda jí její kunda pořád funguje. Také se setkáváme s infanticitou, kdy rodiče posuzují význam svého potomka na základě pohlaví - chlapci jsou kupodivu nežádoucí a tak Tatrucheiův syn skončil odhozen na poli, což se majiteli tohoto pole moc nelíbilo. Babka jako jediná ve vsi umí chytat ryby a ví přesně, kde na ně číhat. "Idylka" netrvá věčně a brzy dojde také ke kruté pomstě na Matsuyanině rodině, která díky neúrodě krade jídlo - vesničané se naserou, vtrhnou k nim do domu v půlce večeře (kterou jim darovala ta stará babizna Orin) a zabalí je do sítí, odtáhnou je k jámě, do které je vhodí a zaživa je zasypou hlínou a umlátí. Prsty v tom měla samozřejmě Orin a vůbec jí navadilo, že její syn čekal s Matsuyan dítě! Všechny tyto sexuální s kruté scény jsou protkány záběry na místní faunu a její typicky zvířecí chování - žáby kopulují, hadi kopulují, had porodí malá háďata, had polyká krysu, sova žere myš a kudlanka se láduje žábou. Zřejmě to mělo znázornit to, že lidé v této vesnici jsou stejně krutí a barbarští jako tato zvířata. Poté, co stará bába splní své úkoly, např. si vyrazí několik zubů na hajzlu, nechá odpanit Smraďocha a zmasakruje rodinku od nastávající jejího druhého syna, tak se vydává na Tatsucheiově hřbetu vstříc svému údělu - smrti hladem v horách. Cesta je to dlouhá a nebezpečná, a po zdolání mnoha skal a úskalí konečně dorazí oba na Narajamu a babka se zde usadí mezi mnoho koster svých předchůdců, aby si zameditovala s krkavci. Při synově odchodu začne sněžit, a ten je tak nadšen, že jí to běží oznámit. Nakonec se vrátí do vsi, do svého útulného a mírumilovného domova, který sdílí také s hadem. Bylo to fakt otřesné a působivé zároveň, typický film, na který člověk jen tak nezapomene, a zároveň jej nechce už nikdy vidět znovu!

Dodatečné informace

Původní název:
楢山節考 (více)
  • Japonsko Balada o Narajamě
  • Japonsko 楢山節考
  • Japonsko A Balada de Narayama
  • Japonsko Balada o Narajame
  • Japonsko Balada o Narajami
  • Japonsko Ballada o Narayamie
  • Japonsko Balladen om Narayama
  • Japonsko Ballad of Narayama
  • Japonsko Die Ballade von Narayama
  • Japonsko La balada de Narayama
  • Japonsko La ballade de Narayama
  • Japonsko La Ballade de Narayama
  • Japonsko La ballata di Narayama
  • Japonsko Narajama balladája
  • Japonsko Narajaman balladi
  • Japonsko Narayama bushiko
  • Japonsko Narayama bushikô
  • Japonsko Narayama türküsü
  • Japonsko The Ballad of Narayama
  • Japonsko Η μπαλλάντα του Ναραγιάμα
  • Japonsko Балада за Нараяма
  • Japonsko Легенда о Нараяме
Země původu:
Japonsko

Podobné


  • Jde o převyprávění filmu Keisukeho Kinošity z roku 1958.