Píše se rok 1963, Japonsko se chystá na pořádání olympijských her a konečně se místo k pohnuté minulosti obrací vstříc naději a změnám budoucnosti. Na střední škole v přístavním městě Jokohama ale skupina studentů usiluje o záchranu jednoho konkrétního kusu minulosti. Snaha zachovat starou budovu, kde našly útočiště studentské kluby, svede dohromady také dívku Umi a jejího spolužáka Šuna. Jejich vlastní minulost ale skrývá tajemství, které zásadně ovlivní jejich rozvíjející se vztah. Hajao Mijazaki ve svém scénáři podle stejnojmenné komiksové předlohy využívá klasické melodramatické zvraty a osudové překážky, ale své postavy jim nenechá podléhat. Ve snaze připomenout optimistický étos dekády naopak vyzdvihuje mladické nadšení, odhodlanost i nezlomnost svých dospívajících postav. Režie emocionálně košatého filmu se ujal mistrův syn Goró Mijazaki, kterému se díky pestrobarevné retro stylizaci a životem pulzující animaci podařilo okouzlujícím způsobem evokovat krásy ústředního přímořského města i vystihnout podmanivé tempo dávno minulé doby. (Aerofilms)
Ačkoli se film odehrává na počátku 60. let, nápis „Coke“ nad obchodem (asi v 6. minutě) má vlnovku. Ta se stala součástí loga Coca-Coly až v roce 1969.
Při cestě do Tokia je v dálce vidět slavná červenobílá dominanta Tokijské věže.
Píseň, která hraje, když Umi a Shun sjíždějí z kopce na kole, a když Umi později ve filmu nastupuje do elektrického vlaku, je píseň z filmu "Sayonara", který byl uveden v roce 1957.