Nelze upřít Švankmajerovi jeho originalitu a nápaditost, ale pro mne bylo Jídlo hlavně nechťárnou prvního kalibru. Alespoň jsem zjistil, z čeho se dělá španělskej ptáček :).
Jako dítě byl Jan Švankmajer poněkud neduživý a dospělí jej do jídla nutili. Tato zkušenost se v něm hluboce usadila a v dospělosti se transformovala v jakousi zvrácenou obsesi jídlem - projevuje se téměř ve všech jeho filmech a vrcholí právě ve snímku s příznačným názvem Jídlo.