Na zapadlé planetě Nimbus III, kde se střetávají hranice Federace, Kligonské a Romulanské říše, na planetě takzvaného galaktického míru, kde najdete vše kromě míru, se vynořuje Vulkánec Sybok a začíná stavět svou galaktickou armádu Světla, aby naplnil dávná proroctví. Na rozdíl od jiných Vulkánců využívá své telepatické schopnosti ke kontrole ostatních, kteří ho pak slepě následují. Když přímým útokem získá kontrolu nad "hlavním městem" pusté planety, zajme vyslance všech tří mocností. Kapitán Kirk je spolu s novou a dosud neseřízenou Enterprise vyslán, aby rukojmí osvobodil. Avšak Sybok pro ni připravil past, ze které není úniku...
Po podivném a nepovedeném čtvrtém díle přichází ještě horší a nudnější díl, který nenabídne akci ani napětí. Jestli to takhle bude pokračovat, tak budou další díly nekoukatelný.
Smolný filmový díl, i když tomu mnozí předpokládali úspěch. Režie se ujal sám William Shatner, který jinak hrál postavu Kirka, a který se svým přičiněním vrátil k duchu původního seriálu, což fanoušci bohužel ve většině nerozdýchali. Humorná stránka některých odvětví v předchozích snímcích tak byla pryč. William Shatner se tak jakoby od předešlých vymanil a odvyprávěl tak svůj vlastní příběh. A se zlou se potázal. A nejen u diváků v kinech. Problémy nastaly už během natáčení, a jak je známo, když se objeví problémy, které navíc způsobí překročení rozpočtu, což je obzvlášť u takového žánru vidět na vizuálních efektech, radost z nadšení prostě spadne jak těžký balvan. I při dnešním pohledu, do celé série jako by to stále nepatřilo, ale jako samostatný film by zase až tak nevadil. A to i přesto, že se ve sci-fi žánru, jako je právě Star Trek, polemizuje s myšlenkou o hledání Boha. Filosofické otázky, jako třeba, co je vlastně Bůh, si opatrně hrají s teorií o nekonečnosti vesmíru. Problematika se nakonec ukáže tak složitá, že se ve finále odkáže na obyčejné, klidné a hlavně bezstarostné posezení u táboráku s přáteli v prostředí nám všem dobře známém. William Shatter měl tak v úmyslu odvyprávět příběh zkoumající základy naší kultury, což svým způsobem udělal, ale nucený humor kazí vážnost, což výsledku dosti škodí. Brát námět vážně a zároveň se u toho nuceně smát prostě dohromady nejde. Zase až tak strašný startrekovský filmový díl to však také není. Alespoň výsledný průměr vše zachraňuje, když už nic.
Páté pokračování posádky lodi Enterprise mě zatím bavilo nejméně, dlouho jsem váhal mezi padesáti a šedesáti procenty. Průměrné hodnocení by však bylo nespravedlivé. Příběh vyzdvihuje přátelství hlavní trojice na úkor dobrodružství a akce. Hledání jakéhosi boha, smíření s Klingony. Ujde to.