Pro mne průměrný film, který mne kromě již legendárního náletu na vesnici a mimořádně vyšinutého M. Branda ničím nezaujal...rozhodně ne víc než jiné válečné filmy.
"Možná můžete ve stejný moment válku milovat i nenávidět, ale někdy se tyto pocity střídají tak rychle, až vás společně roztočili ve stroboskopickém kolo k vrcholku, dokud jste nebyli doslova sjetí válkou." A přesně takoví se vojáci zdají být - sjetí válkou. Intenzivní prožitky válečné absurdity a násilí, jež jdou proti zvykům, pravidlům i logice všeho civilizovaného světa, kombinované s urputnou snahou ulevit si od toho marasmu oddáváním se něčemu, co vojáci důvěrně znají ze svého domova, způsobovalo, že se vojáci dostávali do zešílenvšího stavu, z něhož nebyla cesta zpět. Jak říká na začátku filmu kapitán Willard: "Saigon, shit. I'm still only in Saigon. Every time I think I'm going to wake up back in the jungle... I hardly said a word to my wife until I said 'yes' to a divorce. When I was here I wanted to be there. When I was there, all I could think of was getting back into the jungle." Když protagonista setká s exentrickým plukovníkem Kilgorem (vševypovídající jméno), všimne si, že se plukovník snaží přinést malý kousek Ameriky do džungle. Ostatně na vietnamskou vesnici zaútočí až tehdy, kdy se dozví, že tam jsou dvoumetrové vlny, na kterých pujde skvěle surfovat. Jemu to možná pomáhá, ale vojákům to, zdá se, nepomáhá. Jenom se jim víc stýská po domově. Později Willard pronese, že se už jednou vrátil zpět a tak tedy ví, že pro ně už žádný domov neexistuje... Jak rovněž ukazuje pátý díl Ramba - Můžeš dostat chlapa z války, ale nikdy nedostaneš válku z chlapa. Willardovo cílem mise je vyhledat bývalého prominentního plukovníka Kurtze, nyní zběha, jež někde hluboko v srdci džungle vede s pomocí domorodců, kteří ho uctívají jako boha, válku proti všem. Oficiálně je obviněn z vraždy, ale ve skutečnosti svým duševním obratem poukazuje na zhovadilost celé této války i na falešnost morálky, kterou establishment zastává. Kurtz byl schopen, jakožto vysoce inteligentní individuum, prohlédnout celou tu frašku a aby se sebou mohl nadále žít s konzistencí sobě vlastní, tak nemohl jinak než se vzdát onoho civilizovaného pozlátka a znovuzhmotnit v sobě barbara, který čeká za bodem zlomu každého muže. Proto je Apocalypse Now existenciálním filmem - nikoli pouze protiválečným. Válka totiž odlidšťuje a to nikoli pouze vojáky od nepřítele, ale i od ostatních lidí (jak je možno viděti v případě protagonisty, který se od spolubojovníků poměrně distancuje a přítele má jen v alkoholu), tak v konečném důsledku od sebe samého. Mlčenlivý Willard provází diváka válečným peklem, které divákovi dává pochopit něco podstatného z celkové šíře tohoto konfliktu. Apokalypsa je krásně zpracovanej, zábavnej, obsahově bohatej a obohacující film. Velké a vzácné dílo, to vskutku ano. Prvně jsem ho viděl asi ve svých 17 letech, ale tenkrát ho ještě nedocenil. K tomu došlo až nyní, v mých 24 letech, když jsem se na Redux (196min) verzi podíval podruhé. --- NEGATIVA: Je však pravdou, že film je to poněkud táhlý, což je podle George Lucase (viz. Hearts of Darkness: A Filmmaker's Apocalypse) zapříčiněno tím, že Coppola často tvoří za pochodu: Nemá naplánovaný každý záběr, přepisuje scénář, vymýšlí celé nové sekvence, prostě toho mnoho hledá přímo na place, čož prý vede k tomu, že film nedokáže tak zdařile držet divákovi pozornost a bavit tak, jak by si Coppola možná přál. Sám totiž říkal, že do filmu chtěl dát akci i humor, aby si na film vyšlo co možná nejvíc lidí. Osobně jsem názoru, že dějově to mohlo mít větší tah na branku. Prvních 50 minut je vyloženě nářez, ale pak už to takovej tah na branku nemá. Postavy se plaví po řece směr srdce džungle, ale ani jedna z nich nedokáže přirůst divákovi k srdci. Protagonista je takovej tichej, do sebe uzavřenej - divák si ho nemá oblíbit -spíše má spolu s ním být provázen oním válečným peklem. Další 4 vojáci nemají vykresleno mnoho osobnosti a protagonista s nimi moc neinteraguje. Není ideální, když divák musí věnovat čas filmu, jehož postavy ho vlastně ani moc nebaví/nezajímají. Když pak některá z postav zemře, divákovi na tom ani nezáleží. Tahle plavba 5 vojáků trvá v theatrical verzi zhruba 60 min a v redux verzi minut 100. Když se tedy stříhalo, stříhalo se právě odsud. Běh plavby postavy občas vstoupí na pevninu a svědky nějaké epizodky, která by ideálně měla nastínit/reflektovat postavám i divákovi další rozměr celého konfliktu. Tyto sekvence však nemají takový dějový ráz, jaký by byl žádoucí. Ve výsledku to však vypadá tak, že postavy někam doplují, vystoupí na pevninu, zjistí, že se bojuje o nějaký most, na kterém nikomu nezáleží, načež se postavy opět nalodí a pluje se dál. tyto sekvence nejsou zbytečné, protože mají výpovědní hodnotu, ale podle mého mohly být silněji vystavěné, obsažnější a více strhující. Potenciál byl zkrátka vyšší. Též dává rozum, že právě tato prostřední část by měla být tou, která to celé drží pohromadě: Postavy by měly po dílčích částech přicházet na to, na co přišel samotný "záporák" Kurtz (který byl dost inteligentní na to, aby se mohl zcvoknout) a předznamenávat tak to, co by na konci mělo už jen sepnout. V theatrical verzi mi ale přijde, že se postavy plaví příliš krátký čas a zdá se tak, že se cíl mají docela po ruce, což není dojem, který by měl být vzbuzen. Redux verze se tomuto nešvaru docela vyhnula, avšak obsahuje nezáživné sekvence, které příběhu ani postavám moc nepřidávají. Ani jedno není ideální. Režisér může něco hledat až na place, ale asi by to neměl být vyloženě scénář - kord když se jedná o dílo, které aspiruje na to mít vysokou výpovědní hodnotu. Nejvážnější vadou filmu jest, že nemá lépe vystavěnou dramatickou strukturu a duchaplnější postavy (trio Willard, Kurtz a Kilgore však fungují). Přesto se nejedná o film, který lze označit za nudný nebo bezobsažný. Coppolovi se z toho produkčního pekla podařilo vyjít s velmi kvalitním a významným filmem. Kdyby se mu však podařilo vyhnout se oněm výše zmíněným nedostatkům, tak bych mě Apokalypsa strhla už při prvním shlédnutí. Dokonalé dílo jako třeba Klub Rváčů to však není - Fincherův Fight Club dokáže podat o něčem jiném stejné (nebo větší) množství informací i přes kratší stopáž a ještě zvládá být po celou dobu neuvěřitelně zábavný a strhující. To jen tak pro srovnání.
Nekoukat na režisérskou verzi, tak bych i ty čtyři hvězdičky dal. Místama to bylo utahané jako koťata, ale dobře natočené, to zase jo a hafo známých herců (zamlada). Akční scény byly hodně dobrý. Něco mi tam ale vadilo, možná si to zaslouží zkouknout ještě jednou pro lepší pochopení, ale až v příštím životě. 63%
Atmosféru vietnamskeho pekla som cítil. Určite viac ako v Čate. Coppola natočil veľký projekt, vojnový art-horor kde kamerovými zábermi a posolstvom ktoré chce na konci zdeliť mohlo ísť o najlepšie čo kedy vytvoril. Vlastne mi je aj dosť lúto že to u mňa ako celok nevyšlo. Film sa extrémne vlečie. Ale že fakt extrémne. Bez výraznejšieho deja čo by rozbehol niečo viac ako len obrazové orgie. Tu je príbeh možno až treťoradí. A pri zostave Sheen, Duvall, Brando ide o zlyhanie. Ja sa aj celkom čudujem že som nezaspal. Náznaky niečoho výnimočného som jemne cítil neustále a preto je mi ľúto ze ma film nevedel viac upútať.
Jedny z nejdelších tří hodin, které jsem musel před obrazovkou prožít. Válečné drama, jenž v každém ohledu působí jako hlubokomyslné veledílo, mě na mnoha místech nudilo. Je mi to líto, tentokrát jsem se s Coppolou minul.
Ano, Duvall, Hopper, mladičký Fishburne byli skvělí.. Kamera parádní, zvuk famózní, první hodina a půl neskutečná. Bohužel jsem ale narazil na redux verzi, která čítá 194 minut. Od chvíle kdy dorazí do osady Francouzů (což by tam podle mě vůbec nemuselo být) to jde ale z kopce. Závěr mě totálně nebavil, přišel mi jak z jiného filmu než který jsem celé ty dvě a půl hodiny sledoval. Po takové době bych čekal trošku lepší závěr, protože když si vzpomenu na scény s vrtulníkama, mám sto chutí si je pustit znova. Jinak Sheen mi tam vůbec neseděl, ve scéně, kdy se ptá mladého Fishburna kolik mu je a diví se že je tak mladý, mi to přišlo k smíchu. Jelikož Sheen má do postavy vynikajícího životem ostříleného vojáka hodně daleko. Ke konci mě přímo vytáčel.. Nicméně za bezchybnou první hodinu a půl dávám 4..
3.5/10. Tohle je filmové utrpení. Tady jsem se prostě nenapojil. Film, který jsem dokoukal je proto, že to je to co je. Vždy jsem to musel po půl hodině vypnout a den počkat abych mohl pokračoval, kdybych se na to podíval v kuse tak dopadnu jako Brando, tedy uteču do džungle a budu mlít sračky, který nedávají smysl ale vypadají, že jsou hlubokomyslné. A takhle je to pro mě z celým filmem, protože ono se to jenom tváří, že to má nějakou hloubku ve skutečnosti je to neuvěřitelně povrchní film, který ale vypadá doopravdy pěkně.
Mám hodně rád válečné filmy ... až na ty z Vietnamu. Ta válka je jiná - stejně jako lidé, doba, hudba, prostředí. Většina válečných filmů zobrazuje nějakou bitvu, atentát nebo jinou celkou událost. Filmy z Vietnamu mi připadají všechny na jedno brdo o ničem ale zároveň z nich cítím že se snaží člověku dostat do hlavy a sdělit mu něco víc. Stejně tak je na tom i tento film o praštěným plukovníkovi, jenž se stal cílem svého vlastního vedení. Celý ty tři hodiny jsou v podstatě o ničem - chlápek co jsi hned z bojiště jde zasurfovat, překladiště kam přiletí zajíčci, francouzská osada ... ale stejně to potom člověku nedá spát a musí nad tím vším přemýšlet.
Mam rád vůni napalmu takhle po ránu. Jeden z nejsilnějších a nejlepších válečných filmů co jsem kdy viděl. Výkony Roberta Duvalla, Martina Sheena a Marlona Branda hluboce zastiňují snad vše co jsem dosud viděl. Coppola opět dokazuje že je Pan režisér. Nejlepší scéna pro mě byl útok letecké kavalérie doprovázen jízdou valkýr a samotný závěr filmu. Čekal jsem hodně. Ale tohle peklo předčilo veškeré moje očekávání. Povinnost pro každého fanouška válečných filmů!