Recenze filmu Princezna a bojovník

Komentáře a recenze 4

Chrustyn

44 065 bodů •29. 3. 2011

6

Tom Tykwer bohužel není "můj" režisér. Odtažitý romantický styl sice z jeho filmů dělá neobvyklé a originální podívané, oproti běžné hollywoodské produkci a audiovizuální stránka také dokáže nadchnout ale přílišná pomalost a možná až přehnaná odtažitost jeho děl už pro mě tak působivá není, ačkoliv to je režisérovo know how.

Pete69

33 045 bodů •24. 11. 2024

7

Je to tak trochu Německy divné, ale dobré. Už jsem pár dramat z produkce našich sousedů viděl a rukopis je nepřehlédnutelný. Je to strohé až strojové a i závažné scény se odehrávají se stejným klidem, jako když o pár sekund paní venčí psa. Je to ale moc pěkné drama a vlastně mě baví i ta chladná strojovost, tady to sedí.

Jana Květoňová

7 247 bodů •10. 4. 2020

8.5

Moc zajímavý mysteriózní film s pozoruhodnou hudbou! Němci si mohou gratulovat k tak skvělému režisérovi, jakým je Tom Tykwer. Herečka v hlavní roli Sissi Franka Potente (v době natáčení filmu jeho přítelkyně) odvedla vynikající výkon a rovněž se na ni dobře dívá. Film určitě nenudí a má mimořádnou atmosféru.

Lomikar

102 bodů •6. 11. 2020

7

Vlastně je to pro své období celkem ikonický příklad evropského artu pro širší veřejnost. Pomalý příběh u dvou uťápnutých outsiderech, jejichž vykolejenost vytváří prapodivné situace, které umožňují předvést režisérovi a kameramanovi, kolik toho vlastně mají v rukávu. Lze to úplně stejně nenávidět jako si to pustit k tělu, protože scénář je zamořen všelijakými berličkami, skrze které motivuje příběh, aby se dále děl (viz slepý kamarád protagonistky se chce objímat v jedné jediné chvíli, kdy ona chce být sama, tak ho odbude a on se hned vydá jíst zářivku. Jíst zářivku?! Ano, jíst zářivku.), ale zároveň ty přerostlý děcka v hlavních rolích jsou v něčem hrozně roztomilá (třeba Franka Potente, co pořád chodí, jakoby jí praskla voda) a díky tomu se například podařilo vytvořit z polní tracheotomie nejromantičtější scénu onoho roku. Flus. Tykwer a Griebe byli dvojka, která dokázala přemazat kdejakou scénáristickou divočinu do dechberoucí vizuální podívané a není divu, že po nich sáhly zahraniční prachy. Že druhý jmenovaný naposled kotvil i měsťácké podívané 25 km/h je smutným dokladem aktuální úrovně německého filmového mainstreamu. Mimochodem režisérův trademark, totiž demonstraci teorie motýlích křídel a neovládnutelná vzájemná propojenost věcí se objevuje i zde.