To,co jsem očekával od filmu Nákaza dokonale splnil(pro mě neočekávaně)tento film.Tak hluboký příběh,napětí a chvíle ticha opravdu mrazily.Dokonalost sama a nutno vidět...já bych šel do toho znovu,stojí to za to.
Po delší době něco opravdu originálního. Musím říct, že na mě film celkem zapůsobil. Výborný námět, ve filmu lze najít několik vážně dobrých myšlenek. Film o tom, že dokud stále tluče srdce, život jde dál, ať se stane cokoliv. Že když člověk ztratí jednu věc, měl by najít smysl ve druhé a objevit krásy, které předtím nebyl schopný vidět. Důležitost některých věcí si však často uvědomujeme, až už je nemáme. Právě ty, které bereme jako samozřejmost, jenže ve skutečnosti nic takového jako samozřejmost neexistuje. Citlivě pojatý snímek o globální katastrofě lidstva. Líbila se mi depresivní atmosféra a absolutní bezmoc. Taky mám slabost pro smyčcové nástroje a ve filmu jsem si jich užila opravdu hodně, strašně příjemná hudba, která výborně dokreslovala celý film. Ewan s Evou si taky myslím celkem sedli. U mě spokojenost.
Námět jako takový (postupná ztráta jednotlivých smyslů v pořadí chuť, čich, sluch a zrak, které vždy předcházela zřejmě nákazou vyvolaná osobní krize každého člověka - deprese, strach, hlad, zuřivost, nenávist a nakonec i láska) mi přišel zajímavý a nebylo špatné ani to, že jsme ho neprožívali jako světovou epidemii (byť bylo zjevné, že celý svět do toho zatažený opravdu je a nechyběly realisticky pojaté náznaky toho, jak se s tím vším lidstvo pokouší vyrovnat), ale jako součást rodícího se vztahu dvou lidí. Ewan McGregor i Eva Green jsou výborní charismatičtí herci, kteří dokážou zaujmout, bohužel ale spíš každý sám o sobě. Nějak jsem jejich vztahu nedokázala uvěřit. Do toho tvůrci přimíchali náznaky možných příčin epidemie (životní prostředí, terorismus, válečný akt) a pár existenciálních otázek a je z toho film, který zaujal, ale podruhé o vidět nemusím.
Vynikající námět, který v evropském pojetí zpracování ( ne us sci-fi ) byl uchopen za správný konec. Pomalejší tempo, nic neuspěcháno, vše v klidu vysvětleno a hlavně nepřevysvětleno:). Nečekejte akční scény ( nabízí se na první dobrou ), ale hlubší sondu do principů naší existence, osekání základních principů bytí na holou podstatu. Originální sci-fi, která vybočuje z průměru a nechává dlouhý dozvuk na přemýšlení. Stačilo málo a byl by to opravdu vynikající film. Některé moralistní linky ( houslistka ) a momenty byly prostě navíc. Stejně jako pár nelogičností.
námět, zpracování dokument-film
neodpustím si, že by z tohoto skvělého námětu, příběhu, šlo dostat ještě více
Pokaždé co jsem to viděl jsem byl hodně zasažený tím, co ten film měl divákovi dát. Na vzdory, že se jedná o katastrofický žánr, tak to je velice originálně pojaté a strašně emotivní. Musím říct, že jsem pokaždé byl naměkko.
To je tak skvělý námět... Silný zážitek a skvělé herecké představení. Film jsem sledoval jako v transu od začátku do konce. A na konci jsem asi ještě pět minut jen seděl a koukal s tlamou dokořán. Opravdu síla... AŽ z toho šla husí kuže.
Zde jednoznačně vítězí obsah nad formou. Hromada klišoidních situací předkládaných s dětinskou polopatičností ale krásně funguje na daném tématu. Některé momenty působily až nechtěně úsměvně, sebeparodicky a několikrát jsem se musel přemlouvat k tomu, abych snímek vůbec sjel až do konce. Po závěrečných titulcích jsem si ale musel zapálit a na dobrou noc odreagovat zrovna běžící epizodou Městečka South Parkv TV, a to jsem prosím již déle než týden žváro neměl a South Park ze srdce nenávidím...
Silný. Opravdu silný divácký zážitek, natočený pomalým a depresivním stylem, který diváka skutečně zasáhne. Často je tu zmiňována Soderberghova Nákaza, která ovšem nemůže být Mackenzieho filmu vzdálenější, protože byla až příliš divácky odtažitá a sterilní. Zde se ovšem, díky času věnovanému ztrátě každého smyslu a předcházející emocionální reakci, může divák dokonale vcítit do hrdinů a do pocitů, které prožívají. A tohle všechno je rámováno intimním milostným příběhem dvou veskrze obyčejných lidí, na kterých je díky jejich profesím (epidemioložka a kuchař) rozsah pandemie ještě patrnější. A když se všechno, po působivých pasážích a (nenásilných, neotravných a stravitelných) zjištěních, že život má smysl, i když něco ztratíte (apod.), sejde v působivém závěru, tak budete z kina odcházet nejen dojatí, ale i s pocitem, že jste právě viděli něco skutečně originálního. 8/10.
Celou dobu jsem z filmu cítil potenci, která však nebyla naplněna. Láska na pozadí katastrofy by byla OK,ale nakonec z toho zůstane jen mlžný opar,který se odvane se závěrečnými titulky.