Začala osmdesátá léta a na stříbrná plátna se dostavil další zvířecí hromotluk. Aligátor. Oběť výzkumů, který dal člověku náležitě co proto. Není tajemstvím, že takovéto snímky odstartoval pět let předtím Steven Spielberg svým počinem ´Čelisti´. Vzniklo volné pokračování a pak někoho napadlo použít i nějaké jiné zvíře. Šablona zmíněných Čelistí, se nezapře, přesto se jedná o skvělý, dnes již klasický ekohoror, který se stal dokonce i inspirací pro další. Děj je jednoduchý a na svou dobu tu jsou ty nejlepší vizuální efekty, jaké mohli být. Zub času samozřejmě udělal své, ale to nemění na faktu, že se jedná o výbornou béčkovou klasiku, na kterou se bohužel nějak pozapomnělo.
Pěkný ač béčkový horor, respektive thriller s monstrem. Když je nějaké nebezpečné zvíře, proč o něm nenatočit krvavou blbinu. Za mě naprosto zbytečná milostná vložka hlavního hrdiny, chtělo se to více soustředit na aligátora samotného a přidat trošku šťávy. Na osmdesátý rok celkem dobré zpracování.. nenáročný krvák, který pobaví, ale nenadchne.
Levnost a brakovost z toho přímo čpí, ale nemůžu tvrdit, že by mě zmutovaný krokodýlek původně spláchnutý do záchodu nepobavil. Nějaké okecávání tu je, ale děj se žene poměrně rychle kupředu a nabízí zubaté potvoře jídelní menu s různě podávanými chody, takže se kromě tmavého sežrání v kanálech dočkáme i aligátora rochnícího se uprostřed svatební hostiny nebo v rodinném bazénu, kde si smlsne na malém dítěti (což mě dost překvapilo). A navíc je tu sympaťák Robert Forster a kupa nadhledu, kdy krokodýl jakoby záměrně likviduje všechny záporné postavy. Je to blbost, ale docela poctivá a záměrná.
Sice je to celkem blbost. Ale vcelku zábavná. Především v porovnání s dvojkou. A hlavně je to film mýho dětství. První horor se zvířatama kterej jsem viděl. :)
Snažím se nepropadat zbytečnému sentimentu. Sice jsem to viděl nejmíň třikrát a přišlo mi to tehdy strašně drsné a cool, ale dnes musím upřímně přiznat, že je to značně zhovadilé béčko z dob, kdy požírající havěť vládla plátnu. Leč asi bych nedokázal přepnout, kdybych na to zas někdy narazil...