Po tom, když se stala svědkem vraždy svého přítele, zanechává mladá Justice studií a odchází do LA dělat kadeřnici. Vyhýbá se přátelům a jediný způsob jak bojovat s depresí je skládání krásných básní. Kolegyně jí přemluví, aby se zúčastnila černošského shromáždění v Oaklandě, kam cestuje spolu s poštovním doručovatelem Luckym, s kterým měla v minulosti malý konflikt. Po několika argumentech mezi nimi a jejími přáteli začíná zjišťovat, že mají s Luckym společné názory na život, lásku i násilí. Justice se konečně přestává cítit osamělá...
Nejde o žádné umění ani o revoluci v žánru, ale fajnová romantika s překvapivě dobře zahranými party (Janet i 2Pac přehrávají i své profesionální kolegy). Singletonovi nahlížení do černošské společnosti bez příkras jde, hudba odpovídá žánru a míra kýčovitosti není nikterak přehnaná (tudíž je film vhodný i pro cukrovkáře:-). Hlavní devizou filmu je jeho styl, začátek 90. a ozvěny 80. let z něj cítíte na sto honů a tak mu odpustíte pár zbytečných a pár mimózních dialogů, velmi jednoduše načrtlé charaktery a občas až trapné pokusy o ztvárnění slangu... 75ˇ%