Dříve než svého prvního soupeře přemohl Spartakus, prošlo branami arény mnoho jiných gladiátorů. Spartakus: Bohové arény vypráví příběh Gannica, jednoho z prvních šampiónů Batiatusovi gladiátorské školy, z kruté doby před příchodem Spartaka, kdy pro čestnost nebylo v aréně místo.
Batiatusova gladiátorská škola je na vzestupu a užívá si slávy svého nechvalně proslulého šampiona Gannica, jehož umění bojovat s mečem se vyrovná jen jeho záliba ve vínu a ženách. Nastala příhodná situace, na kterou čekal mladý Batiatus - konečně dokáže svrhnout nadvládu svého otce a převzít kontrolu nad školou. Je připraven zradit kohokoli, jen aby jeho gladiátoři byli ti nejžádanější. Po boku mu stojí loajální, vypočítavá manželka Lucretia, která navíc neváhá využít bezostyšnost svůdné přítelkyně Gaiy kdykoliv se to hodí. Společně se nezastaví před ničím, aby oklamali davy, upevnili svou moc a získali co největší bohatství. (oficiální text distributora)
Kvalitativně na stejné úrovni jak Spartacus. Orgie, smrt, intriky... Obzvlášť ty orgie a šuk jsou tady snad ještě víc extrémnější. Má to svoje mouchy, ale aji ty asi někdo brzo vojede. Propichovací a stříko-krvající efekty opět nic moc. Ale převládá spokojenost.
Obavy ze zbytečné výplně mezi 1. a 2. sérií Spartaka jsou zažehnány. Gods of the Arena je totiž poctivý prequel se vším všudy. Známí hrdinové ještě nejsou na místech, na kterých je známe z jedničky a čeká je tedy pořádný vývoj. A vůbec nevadí, že víme jak to s nimi vlastně dopadne, protože nových zajímavých postav je také dost a intrik také neubyde. Prequel, narozdíl od Spartaka, už navíc od prvního dílu nasadil strhující tempo a vlastně se veze na výborné formě, kterou měli tvůrci ke konci 1. série. Bitky jsou ještě lepší a přehlednější, digitální krev už tolik nebije do očí, některé scény se opravdu s ničím nepářou. Tvůrci tedy neztratili nic ze své nekomprominosti a představují nám další seriál plný násilí a sexu, ale také s chytrým příběhem plný zvratů a překvapení. Celkově se mi prequel líbil ještě více než BaS, protože strhující tempo vydrží seriálu celých 6 dílů a nemá tedy tak rozpačitý začátek. Gannigus je navíc má nejoblíbeněší postava z celého seriálu a závěrečná řež v aréně se řadí mezi nejitenzivnější a nejepičtější scény, jaké jsem kdy v seriálu viděl. 90%