Asi tak to poslední, co mě napadá, že je tento film "příjemný" a "milý", jak se tu pořád opakuje. Trošku se bojím, že lidi moc nevidí za tu fasádu realismu daného hlavně typem hereckých projevů, a zapomínají, že jde o poměrně tvrdou "třídní kritiku". Namísto toho, aby film chápali ideologicky (jako ukázku bídy střední třídy v Británii), v něm pak vidí jen obecný pohled na "život, jaký je", jak kdyby to bylo cosi univerzálního a neměnného. Mike Leigh tak vlastně natočil film, jehož divácká recepce jde proti jeho záměrům.
Šťastný harmonický pár je tím přístavem klidu, kam se mohou uchýlit ti, kteří se plácají ve svých nešťastných životních osudech. Mike Leigh skvěle skloubil civilnost přístupu s hlubokou citlivostí a porozuměním pro své hrdiny. Maximálně obyčejný život má přitažlivost a půvab, prostě protože ti dva se mají pořád rádi a jsou vůči sobě velkorysí.
"Další rok" není vyloženě nudný nebo snad hloupý, ty dvě hodiny se dají v kině v pohodě "usedět" a přímo otravovat byste se nemuseli. Nicméně nevím, nakolik je pravděpodobné, že ve vás uvízne, bude komediálně bavit, či dramaticky drásat. A to i přesto, že postavy jsou rozepsány uvěřitelně, psychologicky to také není vycucané z prstu, ale je za tím skutečná zkušenost. Navíc velmi dobré herecké výkony vše jen umocňují.
Je zde hned několik hodně zajímavých obrazových ztvárnění a nápadů, jakási vyšší zachycení v čase a to počínaje golfovým turnajem přes navazující grilovačku, kde si jde najít svoje. Toto plus nekonečné "ubrebentěné" řeči o nepojízdném nebo vykrádaném autě, neustále se hroutící, nepojízdní a podnapilí chudáci, uvědoměle pak o ekologických stopách nebo cestě kolem světa, do toho v zimě jeden nemastný, neslaný pohřeb. Je to na vás, ostatně jako vždy...