Příběh filmu začíná 2. března 2007, kdy byly vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže o novou budovu Národní knihovny v Praze a představil se architekt vítězného návrhu Jan Kaplický a jeho studio Future Systems. Film jsme od té chvíle natáčeli sběrnou metodou dva roky. Hlavní postavou je sama Národní knihovna v podobě Kaplického návrhu, jíž dal autor jméno Oko nad Prahou. Tak se také jmenuje náš film. Zveřejnění vítěze první mezinárodní architektonické soutěže vyvolalo nebývalý zájem veřejnosti, mediální diskusi odborníků, architektů, urbanistů i laiků. Janu Kaplickému se splnil sen, dostal možnost realizovat svou stavbu v rodné Praze. Na Letné, která byla magistrátem zvolena jako místo pro novou Národní knihovnu, jsem odmala vyrůstala a tak jsem se těšila, že mi nová budova bude vznikat přímo před očima a já budu s kamerou její růst sledovat. Po dvou měsících od rozhodnutí mezinárodní poroty, začal návrh nové knihovny veřejně kritizovat prezident Václav Klaus. Nadšení z projektu Jana Kaplického, se během okamžiku proměnilo v zápas. Nejvyhraněnější postavou v tomto dramatu se stal primátor Prahy Pavel Bém, jehož někdejší nadšená slova na adresu knihovny se ze dne na den proměnila v její odmítání. Magistrátní úředníci rozhodli, že se knihovna nebude stavět na letenské pláni. Původní scénář filmu se náhle proměnil v dramatickou veřejnou diskusi občanů, odborníků, a politiků.
Přesto všechno Oko nad Prahou za vidění stojí! Olga Špátová se po všeshrnujícím (a hodně vyprázdněném), typicky narozeninovém televizním dokumentu Fenomén Gott (2009) tentokrát představuje v přece jen lepším světle. Oko nad Prahou je stejně tak smutným obrazem současné české společnosti a politiky zejména jako emotivním portrétem muže, který nikdy neztratil touhu, nadšení a naivitu kluka.
Oko nad Prahou
Eye Over Prague
