Akira Kurosawa prostě zdramatizuje i popíjení čaje u televize. Když se mu dostane do ruky člověk, který má smrt na jazyku a chce svůj konec prožít smysluplně, je to paráda. Krásný lidský příběh.. bohužel posledních 40 minut je velmi slabých a až absolutní závěr vrátí zpět emoce. Moc pěkný film, ale pořád u mě vévodí Kurosawovy samurajské snímky.
Okaté a očividné. Kurosawa navíc opět svůj film naprosto negraduje (a je mi jedno, nakolik to plyne z celkově odlišného východního přístupu k vyprávění), tomu brání roztržení děje uprostřed, což je vzhledem k námětu podivné. Vypadá to, že čím víc filmů od něj vidím, tím míň mu rozumím.
