Články o Apollo 13

Tom Hanks a sci-fi – to je kombinace, která k sobě příliš nejde. Vyjma tři roky starého a nepříliš zdařilého postapokalyptického dramatu Finch lze za dílo z ranku science fiction označit už snad jen Atlas mraků (Cloud Atlas), který se ale jednoznačným nálepkám rovněž vyhýbá, či katastrofické dobrodružství Apollo 13, v němž si sice miláček Ameriky navlékl skafandr, primárně však šlo o rekonstrukci historické události. I tak ale má ale populární „americký táta“ k tématu co říct.

Oblíbený režisér Ron Howard slaví 70. narozeniny, a tak stojí za to si připomenout jeho bohatou kariéru trvající téměř celý jeho život. Howard se po úspěšné herecké dráze totiž chopil režie a postupně se vyprofiloval v jednoho z nejspolehlivějších a nejflexibilnějších hollywoodských filmařů. Zvládá totiž zpracovat skoro jakýkoli žánr hrané i dokumentární tvorby, klade důraz na hluboce lidské příběhy a jejich přehledné, divácky vstřícné odvyprávění. Kdo by s někým takovým nechtěl spolupracovat?

Dalších 25 filmů letos přibylo do cenného archivu kulturně či esteticky hodnotných děl Národního filmového registru USA. Tato kolekce podléhající radě National Film Preservation Board (NFPB) vznikla roku 1988 na popud věhlasných režisérů jako Martin Scorsese nebo Frank Capra, kteří chtěli zabránit komerčnímu přetváření klasických filmů. Přestože seznam zahrnuje řadu kanonických hollywoodských snímků, až letos přibyly oceňované klasiky jako Sám doma, Terminátor 2: Den zúčtování nebo Ukradené Vánoce Tima Burtona.

Ohlédnutí za 70. lety v kinematografii a za vznikem letních blockbusterů většinou začíná i končí u Čelistí a Star Wars. Publikum za červencových a srpnových nocí přitom George Lucas rozpálil už roku 1973 svým druhým celovečerním filmem Americké graffiti, jehož nevídaný úspěch nasměroval celý průmysl k turbulentní proměně.

V roce 2022 bylo v českých kinech uvedeno téměř 350 filmů. Vyznat se v tomto množství je nemožné i pro profesionály, kteří chodí na několik projekcí týdně. Následující žebříček pomáhá k nejrychlejší možné orientaci, co vám mohlo uniknout a co má smysl dohánět.

Zvládnout režii celovečerních filmů či seriálů, tedy profesi nesmírně komplexní, vyžadující vůdčí, rozhodnou a komunikativní osobnost, je schopnost často připisovaná lidem s lehce či silně rozvinutým egoismem a diktátorstvím. Pro spoustu filmařů to samozřejmě neplatí, ale o opravdu legendárních hollywoodských režisérech se často dočteme spíše nelichotivé morální verdikty. Následujících šest slavných osobností s oscarovými vavříny a miliony (i miliardami) dolarů na kontě ale podle dostupných informací platí za vlídné lidi s nohama na zemi, kteří se v zákulisí nad nikoho nepovyšují.

Asi málokdo z nás v roce 2018 nezaznamenal v médiích dramatickou záchranu dvanácti chlapců a jejich trenéra, kteří uvízli v jeskynním komplexu Tham Luang v Thajsku. Šlo o jednu z největších akcí svého druhu, na níž se podílelo přes pět tisíc dobrovolníků a která nabídla neuvěřitelnou záchrannou misi. Nový snímek Třináct životů ji zaznamenává.

Už pátého srpna startuje na Prime Video celovečerní snímek Třináct životů, v němž slavný režisér Ron Howard zmapoval průběh záchrany uvězněného fotbalového týmu a trenéra v thajských jeskyních Tham Luang. Událost, již sledoval celý svět, se odehrála před čtyřmi lety a několik hollywoodských hvězd nyní na vlastní kůži poznalo, jak se aktéři v bezvýchodné situaci cítili.

V letošním roce hned tři slavní režiséři natočili remake jiného filmu. Guy Ritchie přišel s drsným krimi thrillerem Rozhněvaný muž, jenž je předělávkou zapadlého francouzského snímku Krvavý prachy. Denis Villeneuve konečně uvedl svou verzi kultovního sci-fi románu Duna a v prosinci měla premiéru druhá filmová verze legendárního muzikálu West Side Story, jejímž autorem je Steven Spielberg. Filmové předělávky jsou obvykle vnímány spíše negativně, když se ale nové verze již dříve zpracovaného příběhu chopí osobitý tvůrce, výsledek může být velice zajímavý. Tak jako v následujících případech.

Ty nejlepší či nejzábavnější herecké výkony se často urodí v rolích, které zcela popírají dosavadní status a typologii daného herce. Důkazem budiž následujících dvacet případů, kdy herec či herečka ve filmu nebývale zaváleli, přestože museli předvést docela jiný výkon, než na jaký byli dosud zvyklí.