S ročním zpožděním se v české distribuci objevila druhé část filmového diptychu provokativního rakouského režiséra Ulricha Seidla. Po Rimini, které soutěžilo na festivalu v Berlíně, má tak české publikum možnost vidět také Spartu, jíž ještě před světovou premiérou provázely kontroverze spojené s podezřením z neetického zacházení s dětskými neherci. Snímek samotný přitom pojednává o nesnadném tématu a ne každý ho dokáže dokoukat do konce.
Články 5
Je možné dosáhnout svobody ve společnosti, která zakazuje lásku? A je v takovém prostředí rozdíl mezi vězením a světem „tam venku“? Chválené drama Velká svoboda mapuje problematickou kapitolu německých dějin a poněkud školometsky připomíná, že i dnes je tolerance potřebná.
Ulrich Seidl platí bezesporu za radikálního režiséra, jehož dokumentárně nesmlouvavé a cynické filmy nezřídka vyvolávají diváckou nechuť. Do české distribuce právě míří jeho nový hraný snímek Rimini. Ten tvoří diptych s taktéž uváděním filmem Sparta opředeným kontroverzemi ohledně neetického zacházení s dětmi na place. Je však Rimini stále tou těžko snesitelnou podívanou předkládanou režisérem minimálně už od začátku tisíciletí?
Šokující reportáž, podle níž byly nezletilé rumunské děti během natáčení nového filmu režiséra Ulricha Seidla vystaveny nevhodnému zacházení, které zahrnovalo emoční vydírání či nucené vysvlékání, o němž jejich rodiče nevěděli, přinesl magazín Der Spiegel. Seidl se měl těchto činů dopustit při výrobě snímku Sparta zabývajícího se pedofilií a natáčeného v zapadlé rumunské obci s místními neherci.
Na filmové přehlídce v Soluni běží hned čtyři filmy z české či česko-slovenské produkce, z toho tři debuty v hlavní soutěži. Dále festival nabízí například retrospektivu Ulricha Seidla, blok zaměřený na Balkán či hity z "áčkových" festivalů.