Žaluji

59%
Žaluji
Plakát traileru
V tomto filmu manželka renomovaného lékaře onemocní roztroušenou sklerózou. Ve snaze ušetřit milovaného manžela utrpení se žena obrátí na rodinného přítele, doktora Langa, aby jí pomohl ukončit život. Když však tento lékař pomoc při asistované sebevraždě odmítne, je nucena obrátit se na svého manžela. Po dlouhém přemítání jí manžel, doktor Heyt, asistuje při sebevraždě. Svědkem tohoto činu se však stane pokojská, která ho nahlásí policii. Dr. Heyt je postaven před soud pro vraždu a doktor Lang nejprve u soudu svědčí proti němu. Brzy se však doktor Lang setkává s podobným případem ve své odborné praxi a to ho spolu s vášnivým vystoupením doktora Heyta u soudu přesvědčí, že v některých případech může být zabití z milosti správnou věcí. Velmi ojedinělý film, který, ať už stojíte na kterékoli straně debaty, je aktuální dodnes.



liborek_
liborek_
7 321 bodů
6
Je pravda, že Ich klage an představoval důležitý propagandistický prvek v celkovém nacistickém plánu využití "eutanazie" k systematickému vraždění "neužitečných" lidí (viz Akce T4 apod.). Hleděno s odstupem a kritičtějším okem však není možné tento film jednoznačně zatratit a zhnuseně poplivat jen proto, že nám před projekcí nebo z psané anotace někdo řekne, že jde o nacistickou propagandu... Na to je film příliš dobře napsán a natočen a navíc postaven na vcelku relevantních argumentech, se kterými se vážně potýká lékařská etika i v dnešní době. Není snad dnes stále častěji kritizována idea "smrt = lékařova prohra"? Není rozhořčený výrok "Medicína, se všemi jejími prášky a léky... Trvá na umělém oddalování spásy v podobě rychlé smrti...", který mj. ve filmu zazní, často ke slyšení i dnes, kdy je tzv. dystanazie stále častěji terčem kritiky? (více viz Thanatologie, Helena Haškovcová, Galen, 2007). Ve filmu se neprobírá dobová politika, není vidět hakenkrajc, takřka se nehajluje (snad jen jednou, a to ještě částečně ve střihu - tohle asi cenzorům z ministerstva propagandy uniklo) a film se vůbec tváří dost neutrálně (v čemž je často spatřována zákeřnost propagandy). Film je nebezpečný (tehdy i dnes) jen jedním jediným okamžikem, a to sugestivní větou, kterou pronese při poradě během soudního přelíčení jeden ze soudců: "Právo zabít by nemělo být dáno lékaři samotnému. Toto konečné lékařské rozhodnutí by mělo být ponecháno státu." Tento naprosto nepřípustný požadavek je typický pro nacistický režim a v tomto lze spatřovat klíčový propagandistický záměr. Stát ani lékař nesmí mít takové právo; toto právo přísluší pouze tomu, koho se týká - pacientovi (a i to je diskutabilní). Nebýt tohoto excesu a snad ještě některých dalších drobností, film by mohl bez problémů být natočen v nezměněné podobě i dnes. Je to totiž jinak vcelku dojemný příběh lékaře, jemuž onemocní žena a který se snaží ze všech sil její nemoc porazit. Nejde o nedobrovolnou eutanázii dětí a mentálně postižených; nejde o vraždy, ale o boj o život; jde o milosrdenství. V tomto film zasluhuje pozornost a trochu zamyšlení i dnes. Na druhou stranu uznávám, že film s podobným tématem působí v dobovém kontextu všeobecného vražedného šílenství a ztráty humanity dost zrůdně... (Stejně zrůdná je pochopitelně i zřejmá motivace k natočení tohoto filmu, ale mojí snahou bylo zkusit se od tohoto oprostit a posoudit film takříkajíc an sich.)

Dodatečné informace

Původní název:
Ich klage an (více)
  • Německo Žaluji
  • Německo Ich klage an
  • Německo Älkää tuomitko
  • Německo I accuse
  • Německo I Accuse
  • Německo Katigoro!
  • Německo Vem dömer?
Země původu:
Německo
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné


  • I přes protesty lékařské komory šel film do normální distribuce, ale bez obvyklé propagace, která byla u propagandistického filmu běžná.
  • Film byl natočen na podnět nacistických úřadů a měl ovlivnit vnímání a ospravedlnit gestapem prováděnou eutanazii válečných mrzáků a chovanců ústavů pro duševně choré.