Klajnik
9 173 bodů •
3
Pustil jsem si to na doporučení Kamila Fily, který je však podstatně vděčnějším divákem než já. Objektivně filmu nutno přiznat mnohé formální kvality, ale emocionálně ani intelektuálně mě vůbec nezaujalo. Někteří tvrdí, že tenhle bizarní film skvěle střídá žánry a že když je vtipný, tak se smějete a když je smutný, tak pláčete. V mém případě to na úrodnou půdu nepadlo nikdy. Nepřišlo mi to vtipné ani smutné. Považuju to za bezpředmětnou slátaninu, která má jistou formální úroveň, ale v člověku mého typu nevyvolá nic, protože má nefunkční vyprávěcí strukturu. Příběh začíná únosem jakého ředitele nějaké farmaceutické firmy. Únosce ho nazývá mimozemšťanem, chce spojení na jeho vládce z galaxie Andromeda a zjevně je šílený. Dále se ve dvou liniích řeší detektivní pátrání a motiv/minulost onoho únosce. Ukáže se, že je to psychotik, který žije v bludu, protože ho celý život týrali a že farmaceutická společnost otrávila jeho matku, která teď leží v kómatu. Problém tkví v tom, že ve mně film nevzbudil zájem o žádnou postavu - proto mi bylo jedno, co se jim v minulosti stalo a jak se situace v přítomnosti vyvrbí. Příběhy, které žene kupředu záhada mě většinou nebaví, páč mi většinou nedají důvod být do dění zainteresovaný. Ideálně chci být s postavami na stejné vlně, chci prožívat to co ony nebo být do jejich činění aspoň intelektuálně zainteresovaný, ale příběhy, jež táhne odkrývání záhady, nejsou kvůli struktuře schopny tyto záležitosti náležitě naplnit. Kdyby to bylo vyprávěno lineárně a já měl první půlku filmy možnost prožívat s protagonistou jeho smutný životní osud a rozklad příčetnosti, tak bych s ním snad i sympatizoval, než kdybych se to dozvěděl v druhé půlce filmu v rámci nějaké krátké montáže. V druhé půlce by autor mohl testovat, do jaké míry jsme ochotni za únosce orodovat i přes jeho "vedlejší škody" a současně prohlubovat odpor k bezpáteřnímu řediteli. Pokud by to bylo dobře odvyprávěné, tak by toto morální dilema mohlo být přeneseno na postavu detektiva, který si není jist, jak se k situaci postavit - kdo je ve skutečnosti viník a kdo oběť. Místo toho film začne únosem a pak film mystifikuje, aby udržel záhadu. Ředitel se občas snaží utéci, detektivové se snaží pátrat a únosce se snaží vyzískat setkání s mimozemšťany. Nic z toho mě ovšem nezajímalo. Ředitel toho únosce nakonec oblbne a takřka přepere (poslední ránu však únosci zasadí detektiv, který přijde právě včas), ale finální rozuzlení nakonec propadne frašce, když se divákovi ukáže, že mimozemšťani z Andromedy opravdu dělají nějaké testy na lidech, unesený je pávě tím jejich vládcem a planetu nechá terminovat, protože shledá lidský druh marným.