martin-mickey-stusak
36 703 bodů •
10
Ohromný úspěch snímku Miloše Formana ´Přelet nad kukaččím hnízdem´ (1975) natočeného dle knihy Kena Keseyho dal šanci vzniknout dalším podobným námětům a tento snímek je jeden z nich. Autorem literární předlohy je tentokrát William Peter Blatty, který je známý už literární předlohou taktéž úspěšného snímku pod názvem ´Vymítač ďábla´ (1973). Ten také napsal scénář, snímek produkoval a jako svoji prvotinu dokonce i režíroval. Takže si to vlastně celé udělal sám dle svých představ a vizí. A výsledek? Vyčerpávající. V českém překladu ´Devátá konfigurace´ je inteligentně napsané a brilantně, po filmové stránce, zpracované ponoření do světa víry a šílenství, dobra a zla, přičemž to všechno přináší doslova a do písmene filmovou pastvu pro mysl a duši. Diváky zavádí do světa krvácející duše vytvářející zahořklou mysl. Ti, co zažili extrémní okolnosti utrpení a hrůzy, tak pohlížejí na svět jako na žumpu bez dobra a milosti. Centrem dění jsou váleční veteráni, u kterých mnoho věcí, které viděli, které zažili a které snad i osobně udělali ve službách své vlasti, zanechalo trvalé dopady v podobě posttraumatické stresové poruchy. Příběh plný filozofie a teologie je tak o postižených vojácích na vojenském psychiatrickém léčení v prostorách obrovského gotického hradu připomínající sídlo samotného Drákuly. Když tu v jednu chvíli jeden pacient přivítá návštěvu větou, vítejte v Transylvánii, v podstatě si nedělal legraci. Je to příběh o údajné nepřítomnosti Boha mající za následek duševně osamocený svět plovoucí v moři temnoty. Snímek je v porovnání s výše zmíněným počinem ´Přelet nad kukaččím hnízdem´ (1975) vlivem častého filozofování krapet složitější. Žánrově se prolíná thriller s komedií a lekcí teologie. Černý humor se prolíná s vážností a s momenty až šokujícího násilí. Dech zarazí až nečekaný zvrat, který jistojistě nikdo z diváků neočekává. Něco takového že prý bylo ve své době přelomové, což dalším snímkům taktéž posloužilo inspirativně, čímž to pro další filmovou tvorbu udalo nový směr. No, k tomu nechť se vyjádří filmoví historikové. Onen hrad je tedy místem, kde se setkává víra s pošetilostí a fraška se zuřivostí vytvářející něco jako paralelní svět nemilosrdné lhostejnosti ke všemu a ke každému, což v takovémto zpracování v sobě nese určité poselství. Jedinečný mistrovský psychologický film, který rozhodně stojí za to vidět. Jen je potřeba se připravit na fakt, že během sledování je místy potřeba u toho zapřemýšlet.