Navzdory některým tvrzením tady musím konstatovat, že jablko sice nepadlo daleko od stromu, ale padlo dost daleko na to, aby se mladý Miyazaji nepotatil. Příběh je sice hezký, předloha známá, příroda nádherná a hudba zvučná, jenže tohle sice spolu s průměrnou režií může znamenat dobrý film, ale bohužel je prosto právě toho, co pan otec uměl nejlépe, hledat krásu v každodenních triviálnostech a maličkostech, hrdinové zakopávají o kameny, tkaničky se rozvazují a kaluže s blátem kloužou. Příběhy ze zeměmoří sice mají poselství, ale bohužel až příliš kýčovitosti a příběhové nabubřelosti, než aby si našly místo v mém srdci. Uvidíme co si Goro přichystá dalšího.
Ani zdaleka tak špatné, jak sem si podle některých komentářů představoval. Jako předlohou nedotknutý jsem ale měl trochu problém orientovat se v motivech snad všech zúčastněných postav a dlouho sem si k nim hledal cestu. Ale když už se mi to povedlo, tak mě děj vtáhl velmi rychle a závěr byl pro mě velmi napínavou záležitostí, kdy jsem chvílemi ani nedýchal. Někomu možná může vadit oproti jiným filmům studia Ghibli občas až příliš uvolněné tempo a nebo v určitých pasážích nedotažená grafická stránka, ale to pro mě není až tak podstatné. Za takový debut by se nemusel stydět žádný režisér.