Žoldnéř

Kolem roku 1910 to v Mexiku vře. K odpálení revoluce stačí jediná rozbuška, po změně totiž volá stále více obyvatel, které už nebaví otročit pro hrstku latifundistů. K povstání dojde i ve stříbrných dolech Alfonse Garcíi (Eduardo Fajardo) a přestože se hornickou vzpouru pod vedením Paca Romana (Tony Musante) podaří rozprášit, García už nehodlá nic riskovat. Je třeba stříbro co nejdříve vyvést za americkou hranici a s tím mu má pomoci vysloužilý kapitán Sergej Kowalski (Franco Nero), kterému nikdo neřekne jinak než Polák. Když ale žoldnéř dorazí k dolům zásilku převzít, najde předáky viset u stropu a stříbro je v trapu. Na místě se však hned chopí příležitosti a nechá se najmout lehkovážným Pacem, aby mu radil, jak vést revoluci. Polák tak dostává královský podíl z každého přepadení a ještě se velmi dobře baví na účet idealistického revolucionáře, jenž věří, že bojuje za mexický lid. Idylu dvou psanců ale naruší příchod protřelé Columby (Giovanna Ralliová) a po celé bandě navíc pase armáda vedená pomstychtivým Garcíou společně s nevyzpytatelným Kudrnáčem (Jack Palance). Italsko-španělský zapata western natočil Sergio Corbucci, který svůj režijní styl zcela jasně vytyčil ve třech předcházejících snímcích z Divokého západu. Navajo Joe, Křiváci a Django splétají příběh bezuzdného násilí jakož i svobody, prohnilého černého humoru a spletitého vyprávění o několika kapitolách. To vše má v sobě i Žoldnéř a na scénu se zároveň vrací cynický pistolník v podání Franca Nera, jakož i mistr hudebního doprovodu Ennio Morricone, jehož hudba nechyběla snad u žádného slavného souboje na kolty v tehdejší kinematografii. (TV program)