Majiteľ realitnej agentúry Julien Vercel je podozrivý z vraždy svojej manželky Marie-Christine a jej milenca Claudea Massouliera. Všetky dôkazy svedčia proti nemu, keď náhle prichádza obvinenie z ďalšej vraždy. Julien si nevie rady a rozhodne sa pred políciou ujsť. Jedine Julienova sekretárka Barbara Beckerová verí v nevinu svojho šéfa. A pretože je nielen profesionálnou sekretárkou, ale aj amatérskou detektívkou, na vlastnú päsť sa podujme vypátrať skutočného vraha. Jeho stopy ju z Paríža zavedú až do kriminálneho podsvetia juhofrancúzskeho mesta Nice. Posledný film režiséra Francoisa Truffauta je poctou kriminálnym príbehom majstra napätia Alfreda Hitchcocka...
Celkem povedená detektivní komedie (místy až taškařice), která v nejmenším neurazí a rozhodně nebudu mít problém ji někdy zhlédnout znovu. Ale nějakou 5 hvězdičkovou genialitu jsem tady neviděl. 6/10
Mysteriózní krimi komedie, která se točí kolem jednoho majitele realitní agentury a jeho skvělé sekretářky, která má detektivní schopnosti a pomáhá svému šéfovi přesto, že ten byl obviněn ze dvou vražd a musí se skrývat před policií ve své kanceláři. DĚJ: Na začátku filmu se Julien Vercel, realitní agent kdesi na jihu Francie, vydá v pracovní době lovit kachny u jezera. Kromě něj tam loví také muž jménem Massoulier, který dvakrát vystřelí a pak se sám zastřelen zezadu. Julien se pak vrátí do své kanceláře a brzy si jej najde policie a odvede jej k výslechu. Vercel je hlavním podezřelým z vraždy Massouliera, protože na lovu spatřil jeho auto, zhasl světla, aby šetřil baterii, a zavřel jedny z dveří, na kterých zůstaly jeho otisky prstů. Massoulier byl také jedním z mnoha milenců jeho ženy Marie-Christine a upřímně se tomu nedivím, byla to fakt krásná ženská se vším všudy. Marie-Christine se doma přizná ke svému cizoložství. Pak opět zazvoní policie a Marie-Christine se skrývá v kumbálu, zatímco Vercel je odvezen na další výslech. Tentokrát jej bude zastupovat jeho právník Clement, který mu zařídí propuštění a odveze jej domů. Vercel doma najde svou ženu zavražděnou a opět je hlavním podezřelým. Vercel se rozhodne prokázat svou nevinu, a proto chce cestovat do Nice, kde jeho žena dříve pracovala, ale jeho skvělá, inteligentní a krásná sekretářka Barbara Becker tvrdí, že ona by měla provést vyšetřování jeho jménem. Vercel usne v kanceláři a Barbara se pustí do práce. Navíc je do svého šéfa zamilovaná, ale on to neopětuje. A tak se Vercel skrývá ve svém kanclu, a Barbara cestuje do Nice, kde vyšetřuje minulý život Marie-Christine. Marie-Christine se ve skutečnosti jmenovala Josiane Kerbel, byla vdaná za gamblera a prohrála spoustu peněz na dostihových sázkách. Vercela si vzala jen kvůli penězům. Pak je tu také podivná ženská, která volá Vercelovi a Barbaře a Vercela obviňuje z vražd, o jeho ženě říká, že to byla coura a je na ně celkově dost hrubá. Povede se jim tuto ženskou vypátrat – jedná se o prodavačku v kině, která však vlastní několik nemovitostí a je dost bohatá. Barbara neúnavně pokračuje ve svém pátrání do nočního klubu, a dokonce se převleče za prostitutku. Díky tomu se dostane až k majiteli nočního klubu jménem Louison, který ji ovšem vyhodí a Barbara pak z toalety sleduje, jak je zavražděn. Barbara a Julien navštíví byt podezřelého muže, který se vrátí domů a porve se s Julienem, a tak jej Barbara udeří do hlavy maketou Eifelovy věže, pak jej svážou a odejdou. Ten muž ovšem není žádný vrah, ale kněz a také bratr Massouliera. Otravná prodavačka z divadla a majitelka několika nočních klubů je v divadle ubodána. Následně se Barbara vydává do kanceláře Julienova právníka Clementa a v tomto okamžiku jí dojde, kdo je vrahem…ZHODNOCENÍ: Velice povedený francouzský krimi snímek, který udržuje diváka v napětí po celou dobu. Perfektní herecké výkony, skvělé dialogy, inteligentně postavený příběh o čtyřech vraždách a o důvtipné Barbaře a jejím šéfovi Julianovi, který zpočátku nemá příliš důvěry v její investigativní schopnosti. Ti dva spolu pak naváží rom-sex vztah, ale ten není hlavním motivem filmu, takže mě to moc nerušilo. Tento film zcela uspokojil mé divácké touhy a proto dávám velmi silné 4*.
Až někoho zabiju (což se vzhledem k tomu, že Troška pořád točí, asi někdy stane), budu doufat, že narazím na někoho jako Fanny. Jinak je zajímavé, že Truffaut natočil v skoro polovině osmdesátých let film, který vypadá jako nějaký raný Hitchcock... ta preciznost je jistě obdivuhodná. Dějově mě to ale neskutečně nudilo a ke konci iritovalo, takže veškeré moje potěšení z filmu tkví v samotné režii, ale ani trochu ději, přes což se tentokrát nedokážu přenést. Naštěstí už vím, že Truffaut mě umí zaujmout, takže nemám problém s tím mu dát tentokrát málo a těšit se na nějaký další silný zážitek, jakým byl třeba Jules a Jim.