Recenze filmu Johnny Guitar

Komentáře a recenze 3

Had

12 338 bodů •13. 4. 2018

7.5

Klasický americký western ze zlaté éry zachycující zlatou horečku, s Joan Crawford v roli bývalé prostitutky, nyní majitelky saloonu Vienny. Soupeře o její přízeň a protivníky na straně zákona jsou Dancin´Kid (Scott Brady) a Johnny Guitar (Sterling Hayden), ve skutečnosti Johnny Logan, bývalý pistolník, kterého si Vienna najala na pomoc proti místním usedlíkům, kteří se snaží nepohodlné Vienny - majitelky pozemku, kde se plánuje nádraží budoucí železnice - zbavit za každou cenu. Zejména její soupeřka na život a na smrt, majitelka největšího ranče v kraji, Emma Small ... Joan Crawfordová a režisér Nicholas Ray měli v Paramountu točit film nazvaný Lisabon. Když se ale scénář ukázal jako nepřijatelný, přinesla Crawfordová knihu (ke které měla filmová práva a kterou jí autor Roy Chanslor věnoval) a vybrala Nickyho Raye, aby film režíroval. Jako majitelka práv ovšem řídila všechny okolo včetně hlavní spoluhvězdy Haydena, který na její adresu později poznamenal: "V Hollywoodu není dost peněz, aby mě přiměly točit s Joan Crawfordovou další film - a to mám peníze opravdu rád."

Klajnik

8 955 bodů •28. 2. 2024

0

Stejně jako v případě High Noon (doporučuji - v kontextu současné války na Ukrajině a Chcimírů ten film nabývá nových rozměrů) nebo Broken Arrow je i Johnny Guitar příkladem westernu se zápletkou označenou jako přechodové téma/transition theme (dle dělení do 4 typů podle Willa Wrighta). Hrdina zde, spíše než se záporákem, bojuje se společností, která se s klasickým záporákem přeneseně identifikuje. To samozřejmě odpovídá době svého vzniku (mccarthismus), kde lidé přestávali věřit establishmentu i začali bezprostředně pociťovat zblbnutí mas, což reflektovala popkultura. Já mám tento typ zápletky rád, protože mi přijde zajímavější a může vést myšlenky diváků k podstatným tématům. Přesto se mi ale tento film nelíbil. Začátek působil slibně: Je atypické, aby protagonistkou westernu byla žena (fakt nevím, proč se to jmenuje Johnny Guitar). Na začátku jsou karty zajímavě rozdány a dialogy šlapou. Načrtla se zkurvená psychologie záporačky, která je velmi dobře zahraná - ale později už není více rozpracovaná a mnoho hloubky navíc se jí nedostane. Po úvodu se však začne rozvíjet trapná romantická linka a v druhé půlce některé klíčové scény působí vyloženě debilně (jak odvedou protagonistku od piana). Akční pasáže závěru jsou kvůli své teatrální vyumělkovanosti dnes už nekoukatelné (žádná krev, spíše křečovitá teatrální póza než škubnutí - standard kvalitních přestřelek plnohodnotně nastavil až film Wild Bunch z roku 1969). Ke konci mě to už úplně ztratilo. Postavy mi byly fuk, a tak mi bylo i jedno, jak to s nimi skončí. Johnny Guitar se na High Noon vůbec nechytá, ale je dokonce tematicky a myšlenkově slabší než Broken Arrow, který se mi rovněž takřka nelíbil - měl ale solidní vyznění (ačkoliv nepříliš dobře zpracované) o míru a obětech, který si mír žádá. Zde hrdinové bojují se společností, která mnoho hloubky nemá - jde jen o žárlivost jedné ženy, která manipuluje občany tak, že jim hraje na jejich lakomství. Tvrdí totiž, že pokud se protagonistky filmu nezbaví, tak na ono území přivede po železnici stovky cizinců, kteří usedlíky vytlačí nebo jim otráví jejich pohodlný život. Toť vše. Víc se to nerozvádí. Nakonec mi ten film nepřišel vyloženě protivnej nebo nudnej (jako třeba Shane nebo Křivák) - pouze bezpředmětnej, plytkej a zbytečnej (zhruba jako Winchester 73).

Jana Květoňová

7 189 bodů •18. 8. 2019

8

Velmi dobrý western, na jehož poutavosti se podílí i herci, zejména Joan Crawford, Sterling Hayden a Scott Brady. Zaujme skvělými dialogy a napjatou atmosférou od začátku až do samotného konce. Tento western skutečně stojí za vidění. Také není u westernů běžné, aby hlavní hrdinkou byla žena. Zaujala mne i hudba Victora Younga, která velice dobře koresponduje s dějem. Nechápu, jak mohl být film u příležitosti své premiéry jednoznačně odmítnut jak odbornou porotou, tak i diváky. Je to nadčasový snímek.