Temný plášt mlhy zakrývající celé království se průdce rozevírá a do světa lidí vniká přes husté mračno šupinatý tvor. Zděšení lidé, kteří zahlédnou letící monstrum ze strachu utíkají do svých příbytků a toužebně čekají, že se najde někdo odvážný, kdo je ze strachu a bezmoci osvobodí. Samotný král země je zděšen v momentu, kdy se dozví, že se jedná o prastarého draka, chrlící oheň jenž má zálusk na dívky z celého království. Král ze strachu a starých proroctví splňuje drakovi nároky na nevinné a půvabné dívky, které žijí v chudobě a mají hlad. Jenže to nebudou ony krásky, které budou stát na konci potravinového řetězce, nybrž samotný věčně nenajezený starý tvor z temnot. Tohle vše se dozví v pravý čas moudrý kouzelník a rozhodne se svým kouzelnickým učněm zakročit.
Jeden z praotců moderní filmové fantasy, dnes již značně zaprášený věkem. Není se ovšem moc co divit. Snímek není žádná bomba a co do propracovanosti a zábavnosti ho do kapsy strčí většina průkopnických fantasy legend 80. let - Excalibur a Souboj titánů ze stejného roku, stejně jako mladší Conan i Willow. Nikdo z hrdinů totiž za srdce nevezme a dobrodružná linka není extra rozvinutá a napěchovaná. Willow měl svého Vala Kilmera a Conan Arnieho, Souboj titánů dobrodružné i trikové orgie, Excalibur armádu blištivých zbrojí. Dragonsayer nemá nic z toho, jen odrbaného hrdinu a pár plochých postav okolo. Z podprůměru film mohlo tahat revoluční go motion pro animaci draka, ale záběrů s drakem je pohříchu málo na to, aby se k tomu dnes ještě někdo vracel - pro pořádného draka se dávno chodí do Dračího srdce. Mrknout na to někdy ve volné chvíli, doplnit si vzdělání z historie filmové fantasy a triků a tím to hasne...