Sammo Hung je v HK filmu stejný pojem jako Jackie Chan. Prezentace bojových umění je stejně tak velkolepá a i stejně okořeněná humorem a HK taškařicemi. Nejinak je to v tomto snímku. Schéma příběhu je na svoji dobu typické a tak opět půjde o zločin, trénink a mstu. Souboje tu jsou takřka neustále, jejichž choreografie je vytvořena s velkou precizností. A tak je na co se dívat a výsledný dojem s filmu je na výši. Děj je znatelný, místy i dramatický. Tento počin považuji za jeden z těch povedenějších.
Neprávem opomíjená pecka a ačkoliv jde v zásadě o mixnutou story Školy Hada a Mistrova syna (dokonce i ta hudba je stejná), tak Woo-ping svoje řemeslo uměl a umí. Bitky jsou sice v porovnání s následovníky už trochu zastaralé, ale vtipnost zraje úplně stejně jako to víno, co tu v litrech chlastá místní žebrák a mistr opilého stylu. Škoda že Kung-fu nářez docela v porovnání s jinými Hungovkami a Chanovkami zapadá tak rychle i po dokoukání, ale paradoxně si své místo neobhájí bitkami, nýbrž tou plejádou hlášek a gagů.