Martin Pecina
1 700 bodů •
4
Bombastický mozkový výplach, který si bere lidovou hudbu a tance coby rukojmí pro svazáckou agitku, v níž je potřeba mít celých devadesát minut hubu roztaženou jak rohlík. Individualita se po roce 48 nenosí, a tak má každý, kdo se vymyká, zákonitě vadný charakter. Naštěstí alespoň vedoucí souboru, věčně zakaboněný a zahloubaný intelektuál-zpátečník, časem procitne a nábožně uvěří v Československý svaz mládeže, aby v něm našel lásku a smysl života. Vše jest symbolicky zakončeno triumfálním bojem proti alegorické postavě atomové bomby — kde jinde než ve vybombardovaném Berlíně, v němž se všechny národy spojí v boji za mír. Jenže ouha: bojovat za mír je, jak známo, jako šukat za panenství. Tento film není odpad, nýbrž učebnice patosu, naivity, propagandy a pokrytectví. V době, kdy režim vraždí Miladou Horákovou, Záviše Kalandru a další, točí naoko dojemné spektákly o novém světě, člověku a všeobjímající lásce. Jediná postava, která vzbuzuje jakés takés náznaky sympatie, je mimořádně naivní (hlúpá) Rozárka z Valašskej dědiny, která jen touží po lásce a všichni svazáci jsou jí takříkajíc u prdele, protože o politice ani plnění závazků nemá ponětí.
Holnap mindenki táncra perdül
I morgon skall alla dansa
Jutro bedzie sie wszedzie tanczyc
Morgen tanzt die ganze Welt
Tomorrow, People Will Be Dancing Everywhere
