Crowdfunding? Peníze, peníze a zase ty peníze. Ekonomická cenzura nabírá na síle.

Producent a režisér David Mrnka od roku 2007 chystá realizaci prvního celovečerního hraného filmu o Miladě Horákové – ženě, která se stala symbolem odvážného boje za svobodu. Snímek by chtěl Mrnka natáčet v angličtině a se světovými i českými herci. Právě nedostatek peněz může být důvodem, proč unikátní projekt, který by měl osud Milady Horákové přiblížit mezinárodnímu publiku, nakonec zůstane neuskutečněným plánem.

David Mrnka se pokouší získat alespoň část peněz z předpokládaného rozpočtu prostřednictvím veřejné sbírky, která je otevřena do 28. listopadu na www.hithit.com. Ve světě poměrně hojně používanou formou podpory kulturních projektů, tzv. crowdfundingem, se snaží shromáždit milion korun a doufá, že uspěje. Už proto, že osud Milady Horákové znovu varuje. „Milada je ztělesněním všech, kteří bojovali proti bezpráví a totalitě v 50. letech minulého století, ale i těch, kteří proti němu bojují v současné době. Příběh Milady Horákové inspiroval mnoho lidí k pokračování v boji proti komunismu. V dnešní době společenské a politické apatie je důležitější než kdy dřív natočit o Miladě film a připomenout tak nejen nám, ale všem budoucím generacím, její zápas,“ říká David Mrnka.

Už pouze pár týdnů, do 28. listopadu, mohou všichni, kdo chtějí pomoci s financováním pozoruhodného filmu Milada, přispívat prostřednictvím webu www.hithit.com. Každý může věnovat částku podle svých možností a vybrat si některý z nabízených atraktivních benefitů – například scénář s podpisy představitelů hlavních rolí s poděkováním, exkluzivní přístup k soundtracku či fotografiím k filmu, možnost osobně se zúčastnit natáčení či světové premiéry a následné party anebo si dokonce zahrát v komparzu!

Dcera Milady Horákové, Jana Horáková – Kánská, tvůrcům zpřístupnila dosud nezveřejněné podklady a materiály, například osobní dopisy, rodinné fotografie, paměti Bohuslava Horáka, manžela Milady Horákové. Scénář vznikal na základě získaných informací, konzultací a rozhovorů s pamětníky, historiky a obsáhlých rešerší dostupných materiálů. 

Miladu Horákovou by měla hrát hvězda světové kinematografie, jejíž jméno je zatím v jednání, vedlejší role přijali známí zahraniční herci – Sharon Gless, Robert Gant. Z těch českých například Karel Roden nebo Klára Issová.

O podobný postup se u nás pokusil například Ondřej Sokol s filmem Krásno (2014) a nabízel hrnky, trička, plakáty, pohlednice, tašky či placky a nakonec i role v komparsu. Jiní čeští tvůrci to jednoduše vzdali, ale třeba to jednou bude cesta, jak zaplatit vznik filmů. O ekonomické cenzuře mluvil i režisér Vít Olmer ve spojení s jeho posledním filmem Bony a klid II.

Otázkou zůstává, zda-li uvedené peníze budou na rozjezd stačit. Pro takové kroky je tu také známý Kickstarter, který ale má národnostní podmínky a není pro každého.