Učesané až pozérské (ne)hard sc-fi s příjemným obsazením a líbivým vizuálem. Byl jsem zmatený co s tím, než mi došlo, kdo psal scénář. Takže obvyklá Garlandovina - poměrně skvělý nápad sestřelený neschopností pojmout téma pevněji a bez zkratek, přehnaná snaha o efekt, zvrat a záhadu na prvním místě.
Danny Boyle natočil kvalitní atmosférické sci-fi, které se ne zapíše do dějin jako nejchytřejší žánrový přírůstek, ale jako fajn autorské dílo. K postavám nemá člověk moc blízko, v podstatě o nich nevíme nic. Občas snímek narazí na žánrové klišé, které většinou předčí super hudba a herci. Poslední půl hodina filmu mi přišla zbytečná, moc zdlouhavá a celkově mi závěrečný zvrat přišel doslova „vycucaný z prstu“. Přesto jsem si snímek v rámci žánru užil.
Tak tu máme po cca 28 letech zase pořadné sci-fi z vesmíru. Pouze divák zvyklý na tento žánr si bude muset tentokrát vzít do kina mozek. Boyle v Sunshine nádherně navazuje a i odkazuje na 2001: A Space Odyssey od Stanleyho Kubricka, tak hlavně na Aliena Ridleyho Scotta. Ale stále zůstává svůj a originální. Sunshine ale nebude pro každého diváka, bude spíše pro minoritní publikum.
Čekal jsem od tohoto filmu víc než jen poletíme ke slunci mezí tím proběhna ponorková nemoc, půlka nás zemře tak a druhá půlka jinak. Ze začátku se neděje skoro nic a pak postavy umírají na můj vkus hrozně rychle. Taky bych se rád dozvěděl co se vlastně stalo na Icarosu 1. za mě pouze 2*
Nebudu lhát, po ohlasech, které se ke mně donesly jsem byl natěšen měrou vrchovatou. Že samotná premisa je kompletně nesmyslná a začátek filmu to pouze potvrdil, to jsem přešel mávnutím. Přece jen je to sci-FI, zde zkrátka s důrazem na fikci, nějaký důvod mise ke Slunci bylo třeba vymyslet. Ovšem jakmile se s průběhem začaly nesmysly množit, byť některé byly očividně poplatné epičnosti záběru nebo dramatičnosti scény, přece jen už jsem začínal mrzutě hartusit. A v tu chvíli je asi dobře, že jsem film sledoval sám, neboť věřím, že spolusledující by mne po chvíli umlátili prvním, co by měli po ruce. Nicméně k tomuto filmu jsem nepřistupoval jako k béčku v áčkových kulisách. O to víc jsem byl konsternován, když se film v pozdějších pasážích zvrhl v jakousi podivnou variaci na Horizont události (který je přiznaným drahým béčkem a v dobrém to splňuje). Některými opěvovaný závěr ve mě pak vyvolal záchvat sarkastického chechtání, což asi nebyl tak docela tvůrčí záměr. Nechápejte mě špatně, řemeslně je film špičkový, své klady má: Nabízí zcela uhrančivé záběry, skvělou hudbu a sympatické obsazení, plně rozumím některým nadšeným ohlasům. Bohužel s těmito atributy jsem jaksi počítal předem a čekal něco navíc, místo toho jsem dostal zkrátka hezkou omalovánku - u níž bylo třeba místy vypnout hlavu - s průběhem, který byl, vzhledem k očividným inspiracím, až bolestivě předvídatelný. Možná v budoucnu filmu dám druhou šanci a stanovisko přehodnotím, ale momentálně vzhledem ke zklamání, které mi bohužel Sunshine přineslo, lépe něž ryzím průměrem hodnotit nemůžu.