Nápad na road movie s transexuálem v hlavní roli je originální ale zpracování dost fádní a bez nápadu. V tomto případě stojí za zmínku pouze a jen výborná Felicity Huffman.
No, co mám z tohoto filmu za pocity? Jsem fakt na rozpacích. Jasný, že za to může on(a), ta mužská žena. Né že by mě to nějak zneklidňovalo - člověk už viděl všelicos - ale prostě dívat se celou dobu na ten její mužatkovitej obličej, to bylo jako dívat se na egzém na varleti (jako že je to nepříjemný). Felicity Huffman byla totiž tak moc uvěřitelná, že byste ekli, že je fakt tranďák. Naopak musím přiznat, že i přes moje čistě heterosexuální sklony na mě zapůsobil ten synek (Kevin Zegers), kterej měl jak dobrou roli, tak i dobře zahranou (a s těma blond vlasama mi hodně přiomínal Kurta Cobaina). Co mi ještě šlo vyloženě na nerv, byla ta její(jeho) odporná matka (příšerně zmalovaná, příšerně oblíkaná, s příšernejma kecama, vlasama i názorama), ale ona tak asi měla působit. Každopádně to bylo na vraždu kovadlinou do hlavy. Místama se tam objevoval i humor, ale vcelku to působilo jako další z mnoha nezávislejch filmů, který už nikdy nebudete chtít vidět.