Martrix
2 452 bodů •
7
Moje první Buñuelárna je shodou okolností i posledním filmem, který tento adorovaný režisér natočil. Sám nevím jak je možné, že jsem jeho tvorbu tak dlouho míjel, ale asi je to minimálně v tomto případě dobře. Po zkušenostech s mou expartnerkou pro mě byla Conchita mnohem čitelnější a jistě není náhoda, že bývalka je zrozena ve znamení Blížence a Conchitu hrají dvě ženy. Je to velmi příhodné, protože v Conchitě se proháněly dvě bytosti; chvíli vášnivá nespoutaná kráska, nečekaně střídaná s vypočítavou a nevyzpytatelnou potvorou. Tvůrcům se právě díky přeblikávání mezi ohnivou Ángele a studenou Carole podařilo vykreslit Conchitu tak, že by popletla hlavu i mladším a odolnějším svůdníkům. Natožpak obstarožnímu a povrchnímu boháči, který žije v iluzi, že si jde vše koupit. Tato rovina příběhu byla v pořádku...pro mě nic nepředstavitelného, hlavu pomotanou jsem už měl velmi podobně taky. Co ale moc nefunguje je linka s terorismem, kterou jsem nepochopil...nenašel jsem souvislost. Možná je to jen zlomyslnost tvůrců, aby diváka přiměli přemýšlet o vazbách mezi přáteli Conchity a teroristy. A věc druhá...tento film nemá s komedií vůbec nic společného. A tím myslím, že jsem se za celou dobu usmál jen jednou při postelové scéně. Rozpačitý byl i závěr...radil jsem se dokonce i se strejdou googlem, jestli mi něco neuniklo, nedocvaklo... . A asi ne. Rád bych dal vyšší hodnocení, ale za ten závěr nemůžu.