xxmartinxx
22 532 bodů •
10
Už Zpívání v dešti v sobě mělo kus cynismu, ale nakonec ustoupilo k hravosti a naivitě. Další muzikál Kellyho a Donena "o počasí" zachází o kus dál a některé okamžiky jsou vyloženě zlé vůči postavám a subverzivní vůči žánru. Jde o trochu schizofrenní muzikál, ve kterém už se projevuje vypotřebovanost žánru a konec důvěry v jeho klasické atrakce, ale zároveň to ony atrakce, byť často v hávu ironického odstupu (opilost, potlačované negativní emoce), dávkuje s maximální kadencí. Neúspěch filmu a jeho označení za začátek konce éry muzikálů mě mrzí, ale je v podstatě o nevyhnutelný výsledek. Jde o muzikál, který jako by sám sobě nedůvěřoval. Je to tím rozhodně hodně zajímavá podívaná. Sice upřednostňuju dravé, nezastavující Zpívání v dešti s jeho zcela vymykajícím se tempem jako vrcholný klasický muzikál, ale tohle proto-post-dovádění rozhodně má něco do sebe. Má navíc i jednu výhodu - Charisse, která musela už ve Zpívání přebírat po Reynoldsové náročné taneční pasáže, zde získává hlavní prostor. A její "nejdražší nohy světa" se rozhodně vyznamenávají. Klasické muzikály jsou překvapivě zaměřené na muže tanečníky, ženy vedle nich většinou jen poskakují jako doplňky. Zde je Charisse plnohodnotnou součástí a v mnoha okamžicích středem pozornosti - což je zela na místě. I když, jak se dá očekávat, Kelly, především jeho geniální výstup na kolečkových bruslích, se hodně snaží ukrást si pozornost. Přesto je to nakonec tanec Cyd v boxerském ringu, co se mi okamžitě zarylo do paměti a po zhlédnutí jsem se k téhle scéně musel párkrát vrátit. 4 a 1/2 Film, který upadl v zapomnění, protože předběhl svou dobu. Jak to tak bývá. PS: I když se nedivím, že se Kellymu nechtělo do Cinemascopu, popral se s ním dobře a snaží se ten formát využít.